Boj s rudými větrnými mlýny
(Filmová recenze)
Připravuje se nová, dramatická filmová premiéra o příšerách: studio,
které nám přineslo fantastický film Zeman-zilla kontra Klaus Kong
nyní připravilo pokračování, Útok proti rudým větrným mlýnům: Nekonečný
konflikt (bude zpřístupněno veřejnosti 25. února 2000).
Od doby díla Zeman-zilla kontra Klaus Kong se národ dožaduje
od pražských filmových ateliérů jménem "Děkujeme, odejděte" dalšího
pokračování. A kdo by je z toho mohl vinit?
Kdo by mohl zapomenout na pohádkovou sekvenci v díle Zeman-zilla
kontra Klaus Kong, v níž obě příšery zázračným způsobem zmizí, poté, co
pár chlapců na školním hřišti je prostě zdvořile požádá, aby odešli? Byl to
skutečně zlatý bod tragikomedie světové kinematografie.
A kdo by mohl zapomenout na ten dialog ze scény prozření, kdy
hrdinové, bojující proti příšerám, stojí před nadšeným davem stoupenců...:
"Lidé! Ty příšery musejí být usmrceny!"
"Ano! Ano! Jsme s vámi, naši chrabří bojovníci!"
"Ne, ne, ne, počkejte... co tím myslíte, 's námi'? My přece s těmi
zlými potvorami, jimž jde z nozder oheň, bojovat nebudeme. Nás jen tak
napadlo, že by bylo asi hezké, kdyby ty hnusné příšery odešly, to je
všechno.!
"Ale my chceme, abyste je zabili."
"No jó... no... ale... hmm... Víte, my vlastně nejsme žádní
bojovníci, víte, my jsme jen obyčejní malí lidé, víte, filmoví režiséři a
bývalí studenti a tak."
"Ale my vám dáme tenhle fantastický laserový revolver. Dá vám moc
milionu lidí. S tou zbraní je budete moci porazit!"
"No, hm... jo,. děkujeme, opravdu, hmm... Ale my musíme jít
režírovat filmy nebo studovat a tak. Nashledanou."
Byla to nezapomenutelná ukázka kinematografického dramatu a jsem si
jist, že právě proto dostali tvůrci filmu prestižní cenu Stříbrné kukačky,
první takovou cenu, kterou tyto obnovené filmové ateliéry obdržely od doby,
kdy získaly před deseti lety téměř všechny mezinárodní ceny za velký
kasovní úspěch "Udělejme revoluci tak, jak to udělali u sousedů".
A teď přichází jejich nejnovější nabídka: Útok na rudé větrné
mlýny: Nekonečný konflikt a studio očekává nový hit.
Film začíná tím, že se tajně schází skupina lidí, jimž je něco přes
dvacet. Sdílejí spolu bolest, kterou pociťují poté, co žili dlouhých
čtyřicet let v tvrdém Režimu Rudých větrných mlýnů.
Připraví si plán na boj s těmito větrnými mlýny, které však, což je
zajímavé, se už přestaly otáčet, protože silný vítr z východu, který je udr
žoval v provozu, už přestal vát. Je možné, že je to důsledkem globálního
oteplování, ale ve scénáři to není řečeno příliš jasně.
Film je vytvořit v tak dokonale živých barvách a s takovými
spektakulárními zvláštními efekty, (světla, která divákovi působí závrať, a
kouřové clony), že člověku téměř připadá, že ty příšery větrných mlýnů jsou
ještě stále živé a jsou s ním přítomny v kině. Jenže, samozřejmě, to není
možné, protože na exkluzívní předpremiéře, které jsem se účastnil, někdo
promyšleně umístil na dveře kina plakáty s nápisem: "Větrné mlýny, zůstaňte
doma!"
Jistě, porušil bych tradici, kdybych prozradil, jak to všechno
skončí, ale musím říci, že mě ten film trochu zklamal. Tento mladý tým
scénáristů, režisérů a herců měl před deseti lety prst na tepu národa
milovníků kinematografie, a dokonce i jejich loňská produkce přilákala dost
podstatné davy.
Ale s novým dílem Útok na rudé větrné mlýny se projevuje
stárnutí filmových ateliérů Děkujeme, odejděte. Zdá se, že tyto kdysi
tvůrčí mladé talenty už ztratily svůj talent.
Odhaduji, že se veřejnost asi nedostaví v úplně stejném počtu, v
jakém přišla na předešlé produkce těchto filmových ateliérů. Lidi si mezi
sebou řeknou, že je scénář stereotypní a otřepaný a absence vyvrcholení
není tak inteligentně tvůrčí, jak to autoři zamýšleli, ale jen neobyčejně
frustrující.
Na druhé straně se ovšem mohu mýlit: Toto je taková špatná sezóna
pro milovníky dobré kinematografie, že se lidi možná dostaví i na toto
dílo, protože nic jiného vlastně neexistuje. A při sledování Útoku na
rudé větrné mlýny si alespoň užijí trochu nostalgie ohledně starých
filmových úspěchů.
