 |
|
Ke sporu theistů a atheistůJiří JírovecV diskusi o existenci boha mě zaujal názor Jaroslava Štemberka, podle nějž "nemusí znamenat nevyváženost, jestliže theisté dostávají ve sdělovacích prostředcích víc prostoru než atheisté, protože theista musí nastínit svoji theologii". Míněno tak, že atheistům prostě stačí říct, že bůh neexistuje a šmytec.Jenže proč by theista musel? Kdo, nebo daleko přesněji co ho nutí k tomu, aby ve sdělovacích prostředcích nastiňoval svoji theologii - nebo lépe řečeno dogma? Štemberkův názor se stává neudržitelným v tom okamžiku, kdy začneme uvažovat co vlastně theisté proti atheistům mají - tedy ve smyslu argument proti argumentu. Primitivní atheismus (bůh je nepochopitelný a proto není) lze odrazit stejně časově a myšlenkově nenáročným, že pravě ta nepochopitelnost je dokladem jeho existence. V hlubších filosofických a fyzikálních rovinách se teorie obou stran začnou tak vymykat běžnému chápání, že je v podstatě jedno, kdo je atheista a kdo nikoli. Pokud jde o prostor k vyjádření, theisté měli dlouho absolutní výhodu proti atheistům. Doby, kdy se atheista kvůli meči a ohni raději ohnul, nejsou zas tak vzdálené. Na theismus a atheismus (bez různých přívlastků) lze pohlížet jako na stav individuální mysli. V této základní rovině nemá ani jedna strana důvod, proč by svůj názor vnucovala druhé straně a proč by se měla cítit druhou stranou ohrožena. Tato situace se ovšem změnila v tom nestřeženém okamžiku, kdy komusi došlo, že víru lze přetvořit ve výborný mocenský nástroj, který nazýváme náboženství. Jakmile ztratil vztah theistů a atheistů svoji nevinnost, stalo se nemožným rozlišit, kde pro theistu končí víra a kde začíná ideologie - což je stav, který zjevně platí i pro současnou diskusi v BL. Troufám si tvrdit, že po historických zkušenostech s náboženstvími (bez ohledu na jména bohů a a jejich pozemských filiálek), by bylo daleko záslužnější zabývat se tím, jak se tohoto zlořádu zbavit. Ve stejném okamžiku, kdy na obrazovce mého počítače přibývají písmenka tohoto odstavce, se v zájmu svých povedených pastýřů okopávají tupohlavé ovce katolické s protestantskými berany, muslimové sbírají kamení nebo rakety proti židovským, křesťanským a jiným psům, zrabínovaný žid se odpojuje z internetu, aby neinfikoval svoji mysl nepovolenými myšlenkami a v Praze se přičinlivě křižuje nějaký nový Lux, aby se na vlně náboženství dostal k moci. V TV se non-stop střídají kšeftaři s vírou a páčí z diváků čísla jejich úvěrových karet výměnou za ujištění, že "náš Lord Jesus Christ" nenechá finanční transakci bez povšimnutí a nejenže splní různá tajná přání hned teď, ale vzpomene si na štědrý dar při posledním soudu, až se být dusno ohledně malého počtu vyvolených. Samozvaní zástupci boha na zemi mají penízky rádi, zvlášť ty, na nichž je vyraženo "In God We Trust". V současném světě se berlička náboženství, o níž se někteří politikové opírjí, změnila v pořádný klacek a my se budeme dohadovat o tak odtažitých věcech jako je existence boha? Neměli by se atheisté i theisté ve svém vlastním zájmu probudit? Jiří JírovecPS Pokud se někdo pokusí číst mezi řádky, měl by dojít k závěru, že nenapadám víru, ale její zneužití pro manipulace s lidmi. |
|
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|