Výše trestu
Je s podivem, že se nikdo nepozastavil nad výší trestu, který hrozí
Liboru Novákovi - 12 let. Jakkoli nejsem příznivcem ODS, ani nechci
zpochybnit právo státu na výběr daní, přesto se mi zdá 12 let za nesprávně
rozepsaný sponzorský dar nepřiměřeně mnoho.
Nepřiměřeně k čemu? Nepřiměřeně k sazbě za úkladnou vraždu (dává se
tak 14 let), nepřiměřeně k postihu státního úředníka, který si odnesl 6
mil. na hotovosti v kufříku, nepřiměřeně k nezaplacení 300 mil. za
privatizaci Elektroodbytu (Čekan) atd. a nepřiměřeně k právnímu vědomí a
disciplině obyvatelstva v oblasti výběru daní.
Důvodů k nechuti platit daně je několik. Za hlavní považuji vysoké
daňové zatížení celkem a nedobré hospodaření státu s vybranými daněmi.
Obvykla se uvádí daňové zatížení mezi 38 a 40%, které patří mezi
nejvyšší v Evropě. Ve skutečnosti je však ještě vyšší, protože do tohoto
čísla patří jen daň z příjmu (příp. daň ze mzdy), sociální a nemocenské
pojištění. Není započtena spotřební daň, DPH (pro neplátce), silniční daň
(plus dálniční známka) a daň z nemovitosti. K tomu přičtěte penalizaci, neb
normální smrtelník nemůže všechno uhlídat a pochopíte, proč je u nás
obcházení daní národním sportem.
Ještě závažnějším motivem k neplacení daní je vědomí, že vaše daně
nejdou na rozvoj státu, ale do různých černých děr, v lepším případě na
záchranu krachujících bank a podniků, na zvelebení zámku Štiřín, na 13. a
14. platy udřených poslanců a soudců, v horším pak přímo na konto pana
Lánského.
Z toho vyplývá těch 80 nebo 90 miliard daňových nedoplatků. A za
této situace se najednou udělá aféra se 6 miliony. Shodou okolností je to
číslo zhruba stejné u Libora Nováka i u býv. ministra Svobody. Občan jen
kroutí hlavou a uvažuje, jaká hra se tady hraje. Hra, která má málo
společného s budováním právního státu.
