Krize české veřejnoprávní televize
Vážený pane Pecino. Napsal jste:
(Bl 5.4.2000 - Veřejní služebníci nebo volená vrchnost?
Krize veřejnoprávní televize a její souvislosti,
Tomáš Pecina)
"...Do té doby jsou - aspoň v případě ČT - možné dvě přechodné varianty: buď
Mathého model, tj. dobře spravovaná televize s úmyslně zdrženlivým,
neprovkujícím a tedy nekvalitním zpravodajstvím, umně balancující v okolí
meze únosnosti politické třídy, nebo slovenský (slovensko-ruský) model
partajních, záměrně neobjektivních médií, veřejnoprávních i soukromých,
které budou v područí vlivových skupin..."
Nejsem odborník na média, pouze občasný divák-amatér, ale měl bych k danému
tématu malou poznámku. Jak je možné, že obě rakouské televize (jsem z Brna,
takže ORF1 a ORF2 mám denně na talíři), pokud vím, jsou veřejnoprávní a
přitom vysoká úroveň jejich vysílání daleko převyšuje úroveň ČT1 a ČT2, o TV
Nova nemluvě?
"...Důvodů k optimismu není tedy mnoho. Současný proces zániku nezávislé
veřejnoprávní České televize a její přeměnu v polostátní médium považuji za
nezvratný. Těším se však nadějí, že během 10-12 let dospěje česká společnost
do stavu, kdy bude schopna si na svých politicích média veřejné služby (bez
ohledu na způsob jejich financování) opět vynutit..."
Asi máte pravdu a nejedná se zde bohužel ani tak o pesimismus, ale o tvrdou
realitu. A pokud se na politické scéně za čas opět objeví pan profesor
Klaus&hisboys, kterému v mnoha ohledech mečiarovské vidění světa vůbec není
cizí, mám obavy, že oněch deset 10-12 let bude nakonec ještě žalostně málo.
Napadá mě - nejsme my Češi v nepolitických funkcích náhodou tak trochu
političtí masochisté?
Aleš Karpíšek, Brno
