Československý případ Elian
P.S. "Pripad" deti Gabrielovych a "pripad" kubanskeho
Eliana maji mnoho spolecneho. I dnes se v kubanskych
sdelovacich prostredcich a ve vyrocich kubanskych
predstavitelu ozyva, ze kubansti emigranti
"neznaji zivot na Kube": "Lzi, pomluvy, ale hlavne
neznalost zivota v Ceskoslovensku..." psaly
ceskoslovenske Kvety za komunismu.
V clanku reportera Rudeho prava Jelinka se hovori
o "stvacich a funkcionarich zijicich z emigrantskych
fondu...", kteri "organisovali proticeskoslovenskou
kampan..." atd.
V dobe, kdy po uteku z Ceskoslovenska deti Gabrielovy
zily nejdrive s otcem, potom se svou babickou,
a posleze s adoptivni rodinou Smithovych v Kalifornii
se nikde zadna "proticeskoslovenska kampan"
nekonala... Po prijezdu pani Zludkynove s pravnikem-
komunistou ovsem vypuklo pozdvizeni, stejne jako
panuje dnes pozdvizeni mezi kubanskymi emigranty
v Miami, a sice propuklo ne jak tvrdi reporterka pani Wagnerova v Kvetech
"z neznalosti zivota
v Ceskoslovensku..."
Pozdvizeni tohoto druhu obvykle propukaji tehdy,
kdyz si totalitni moc dovoli zasahovat do zivotu
tech, kdo se rozhodli zit ve svobode, daleko
z dosahu teto totalitni moci... Cechoslovaci
v Kalifornii roku 1972 se nechovali
"proticeskoslovensky," ceskoslovensti exulanti a
emigranti se nikdy v historii ve sve vetsine
nechovali "proticeskoslovensky..."
Stejne jako dnesni Kubanci miluji svou rodnou
Kubu ale nesnaseji diktatora Castra, Cechoslovaci
v Kalifornii nikdy neprestali milovat sve Ceskoslovensko. Jejich protesty
nebyly namireny
"proticeskoslovensky," jak se snazi posluchace
presvedcit komunisticky reporter Jelinek,
byly namireny protikomunisticky...
Na dobrocinnem plesu se rozdavaly pamatecni
knizecky. Byly ozdobeny ceskym lvem, a bylo
v nich 18 cernobilych fotografii ceske Prahy...
Na vnitrni desce knizecky je napsano:
"Existuji dva mozne popisy zemepisne polohy
Ceskoslovenska. Nase zeme je srdcem Evropy,
a zaroven je i krizovatkou Evropy. Srdce je
nejcitlivejsim organem, a v teto souvislosti nas
historie uci, ze kdykoli bylo srdce Evropy
zdrave, mir a prosperita panovaly ve Starem Svete.
Zaroven ale tato poloha krizovatky, ve spojeni
s prirodnim bohatstvim a prumyslovym potencialem
promenila nasi zemi v hledanou trofej pro kohokoli,
kdo si chtel podmanit nas valkou pretrzeny kontinent.
Tak se stalo, ze po stastnych dvaceti letech
od vyhlaseni ceskoslovenske nezavislosti, ktere
bylo podepsano ve Spojenych statech, zeme se
stala koristi nacismu na dlouhych sest let.
Vytrysk radosti ze svobody, ktery nasledoval
po skonceni valky trval jen kratce a svoboda byla
opet ztracena. Konecny uder prisel zasahem vojenske
intervence Sovetu a okupace v srpnu 1968.
A znovu jsme poslouchali zpravy o persekucich,
o zatykani, o plneni veznic - a znovu jsme
slyseli o exulantech...
Vsichni znate pribeh jednoho z nich, ktery si pral, aby jeho deti
vyrustaly ve svobode a ktery zemrel
brzy po tom, co sve deti ke svobode dovedl.
Jeho poslednim pranim bylo, aby deti zustaly v Americe.
Toto se stalo i pranim jeho deti.
Ale tomu, aby se i jejich prani mohlo naplnit,
predchazel tezky zapas."
Poznámka JČ: Případ kubánského chlapce Eliana, který je na Floridě nyní bez přímých příbuzných, jsem bohužel neměl čas pro Britské listy zpracovat. Potíž je, že má zřejmě celou řadu sporných aspektů a chlapec se jasně stal politickým míčem mezi Castrem, americkou vládou a kubánskými emigranty. Pokud vím, jeho matku přesvědčil k pokusu emigrovat z Kuby její milenec, chlapec nechtěl jet, protože se uprchlíci pokusili z Kuby uniknou na naprosto nedostatečném člunu - bál se; také většina uprchlíků zahynula. Jistě je nepřijatelné, aby Castro na Kubě zabraňoval jejímu obyvatelstvu v cestování do zahraničí, jenže na druhé straně si dovedu velmi jasně představit, co se stane, až na Kubě komunistický režim padne - američtí pohraničníci budou honit kubánské imigranty a budou se jim snažit zabraňovat v přístupu do Spojených států, tak jak to nyní dělají s imigranty mexickými.
