Blahobyt generující sobectví
ad stárnoucí Evropa
Je nesporné, že počet novorozenců a rodin s více dětmi v Evropě klesá. ALE PROČ ?
Blahobyt generující sobectví :
Prosperita a Ego jako měřítko úspěchu, nesporně vysoké pracovní nasazení, které vyžaduje svobodu v čase a prostoru a (podvědomý) strach z toho, že při jakémkoli životním lapsu na jednání jednotlivce doplatí (celá) rodina - hranice mezi blahobytem a nouzí se v moderní době může překročit velice rychle tam i zpět.
Tradovaná teze je, že většinou sociálně slabší skupiny mají vícečetnou rodinu (příčina a následek jsou v jednotě). Obava, kdy ve společenstvích (Afrika, Asie), které mají vysoký počet lidí má lidský (fyzický) život jen malou cenu je denně potvrzována TV zpravodajstvími - (jeden mrtvý je tragedie, milion mrtvých je statistika& ).
Doposud fungující penzijní systém (svým objemem zatím zaručující jak jistotu stáří tak i stabilitu národních měn).
Vysoké ceny nemovitostí (uměle udržované bankami), používané jako záruky pro úvěrování. Zemědělská politika EU (kvóty a trend nepěstovat NIC za peníze - pregnatně viz. Hlava XXII. - & jeho otec nepěstoval nejvíc podzemnice olejné na světě ).
Vysoce zpoplatněné vzdělání (při vyspělých technologiích jen ono zaručuje blahobyt)a zdravotní péče, explicitně nezaručuje vícečetným rodinám zachování stávajícího trendu.
Vědomí, (ve slepé uličce problému), že KAŽDÝ v "geometrické řadě" nové populace může mít zachovánu alespoň stejnou (enormně předimenzovanou) životní úroveň jako její předchůdci v řadě (55 let nebyla v Evropě válka, která ji v minulosti periodicky srážela) dostává jedince na hranici názoru "po nás potopa".
(Představte si situaci, kdy KAŽDÁ baletka, aby zachovala svou životní úroveň neodejde z jeviště v (cca 40ti) letech (do divadelní šatny), ale založí baletní školu !!!).
Možnosti (a nabídka) současné střední třídě co do zábavy, poznávání světa, relaxace atd. jsou na takové úrovni, že se to (jednoduše řečeno) "nedá za život stihnout" a povinnosti (včetně těch rodinných) se odsouvají ke středu fyzického věku - což v rodině s čím dál tím víc staršími rodiči navozuje generační rozdíly (a problémy), které neseny další generací (dětmi) zase působí jako retardér pro tvorbu rodiny vlastní.
Antikoncepce a umělé přerušení (s nimiž osobně souhlasím), nedoplňuje racionální uvažování o rodině o náhodný prvek, který zvyšoval natalitu (snad až o 7% ?) a nevyváží ho ani vysoce snížená dětská úmrtnost.
Přirozený egoismus ( SVÉ daně chci investovat prostřednictvím státu ZPĚT do SVÉHO prostředí - ať již regionálního nebo kontinentálního (EU)) a na něm postavená politika, která slibuje voličům té které úrovně JEJICH blahobyt jako zpětnou vazbu, je základna do níž se celoevropsky vkrádají prvky xenofobie, neboť přerozdělovací mechanismy již narazily na své limity.
Globální pohled demografů a (nemnoha politiků) je vždy smeten problémem bližším - problémem prosperity, která nedovoluje se zastavit a nadechnout se, natož odbočit z cesty, kteréžto odbočení by vyžadovalo absolutní konsensus všech, neboe ten kdo by šel dál současnou cestou měl by před těmi, kdo na chvíli investovali do demografie (a dejme tomu předčasně) obrovský náskok. (Kdo chvíli stál - stojí opodál).
Nesporně se tento krok bude muset udělat, ale právě jeho načasování (kdo déle vydrží s dechem), je to o co se tu v současné době hraje jak uvnitř EU, tak mezi EU a USA.
Zvýšení imigračních kvót do vyspělých zemí (a jen toto bude asi jediné řešení) sebere z ostatního světa "smetanu" těch a jen těch, kteří budou nejlehčeji integrovatelní a akceptovatelní (viz nabídka 20.000 míst počítačových odborníků pro práci v SRN) a těm, kteří zůstanou v (dejme tomu) třetím světě, tak budou odebrány potenciální zárodky vlastní ekonomiky.
Pokud se tito lidé (imigranti) nepřizpůsobí majoritě, nebudou šeastni, pokud ano, jen posunou problém dál ke kvantitě, neboe přijmou principy shora uvedené za své.
Na druhé misce vah zůstanou miliardy lidí exploatováni materiálně i intelektuálně a tento nerovnovážný stav bude vyvolávat na jedné straně pohrdání (u vědomí "každý svého štěstí strůjcem") a na straně druhé bezmeznou nenávist z špatně pochopeného rovnostářství.
Vyspělým zemím pak nezbude než vytvořit (směrem od středu) : sanitární kordon (Česko, Polsko, Maďarsko), nárazníkové pásmo (Slovensko, Slovinsko) a pásmo v němž se sociální emoce vybijí (pomocí dodávek zbraní a diplomacie a la Britanie a indické sultanáty v 19.stol.) -Ukrajina, Pobaltí, Balkán.
Tento stav nebude trvat věčně - posléze se bude smyčka stahovat kolem do té doby poživačného hrdla (srovnej již dnes jak se pomalu nepokoje, terorismus, ekologické katastrofy, infekce a bída blíží pomyslnému středu) Evropy.
V té době sjednocená EVROPA se za pomoci Unie seřadí do taktického ČTVERCE, ne nepodobnému věrné Napoleonově Gardě u Waterloo (v Belgii - kousek od Bruselu !), která na výzvu přesily těch kdo, je beznadějně obklíčili nepožádala o smír, ale zmohla se na to hrdé, leč svědčící jen o tom, že ani v okamžiku svého osudu nic nepochopila - MERDE .
P.S. Pak (asi) začne nová Evropa, ale to nás (současníky) nemusí bolet - děti nemáme, my se toho nedožijeme a po nás potopa. (Možná že to MERDE bude už SHIT, ale i to záleží na nás Evropanech).
Jaroslav Pour
