Co máte proti Štětinovi?
Odpovědi Jana Čulíka na otázky Milana Krumla z MFD
Vážený pane Krumle,
zde jsou odpovědi na vaše otázky. Nevím, jak k tomu došlo, ale v otázkách jsou některé nepřesnosti.
1. Odkud jste získal informaci, že agentura Epicentrum Jaromíra Štětiny a
Petry Procházkové je totožná s Centrem politických a ekonomických informací
založeným panem Javlinským před prezidentskými volbami v roce 1996?
Zjistili jsme, že se agentura Epicentrum Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové jmenuje stejně jako agentura Epicentrum pana Grigorije Javlinského. Dotazujeme se pana Jaromíra Štětiny, proč se obě instituce jmenují stejně, zejména vzhledem k tomu, že pan Jaromír Štětina a paní Procházková zveřejnili články, které jsou velmi vstřícné vůči Grigorii Javlinskému. Jsme přesvědčeni, že profesionální novinář nemá být aktivistou za určitou kauzu: základní podmínkou je, že musí být nezávislý a kritický vůči všech osobám, politickým seskupením i faktům. Pokud píší nekriticky vstřícně, je legitimní se ptát proč. Mimochodem, Javlinského Epicentrum bylo podle jeho internetových stránek (viz http://www.nns.ru/tsentr/epits1.html) zaregistrováno dne 4. ledna 1991.
2. Ověřoval jste si, kdy a za jakých okolností byly obě instituce založeny a
jak dlouho existují?
Viz výše. Javlinského Epicentrum bylo podle jeho internetových stránek zaregistrováno 4. ledna 1991, Epicentrum Štětinovo a Procházkové vzniklo podle našich informací r. 1994.
3. Na základě jaké analýzy a kým zpracované jste dospěl k názoru, že
materiály dodávané Štětinou a Procházkovou z Ruska, zemí, které bývaly
součástí SSSR, Číny a Honkongu jsou nekvalitní a zaujaté?
Napsal jsem, že Štětina a Procházková publikovali články nekriticky vstřícné vůči Grigoriji Javlinskému a jeho seskupení Jabloko. Nedovedu si představit, že by takovýto článek, napsaný v Británii třeba o britské Labouristické či Konzervativní straně, (např. s podtitulkem jako "Příliš zásadoví pro úspěch" (!) nevyvolal okamžitě vážné otázky o integritě jeho pisatele. (Jiná věc je, že by seriozní britský list takový článek těžko otiskl.)
4. Odkazuje se Vaše poznámka na publikování nekriticky vstřícných článků o
Javlinském na materiál publikovaný jako součást seriálu portrétů ruských
politiků před volbami v roce 1996 v týdeníku Týden nebo můžete toto tvrzení
doložit dalšími příklady?
V Britských listech jsme citovali tento článek z časopisu Týden, nevyšel v roce 1996, ale 29.11. 1999 v č. 49/6. Jsou i další. Zdá se nám, že je neobjektivnost takovýchto článků zjevná, pokud to někomu zjevné není, vrátíme se k jejich analýze v nejbližších vydáních BL. Co by si o mé integritě pomysleli čtenáři Britských listů, kdybych zveřejnil jen jediný takovýto článek?
5. Jaký je byl a je podle Vás vztah zpravodajství České televize k agentuře
Epicentrum?
Nekritický.
6. Podle jakých kritérií Váš spolupracovník Tomáš Pecina hodnotí zahraniční
publicistiku - zcela konkrétně: můžete sdělit podrobnosti o analýze, na
jejímž základě napsal o nadaci Člověk v tísni, že "přinášela o situaci
v Jugoslávii tak jednostranné a zkreslené zprávy". Jaké má zkušenosti v této
oblasti?
Prosím, obraťte se přímo na pana Tomáše Pecinu. Srovnání západního zpravodajství a zpravodajství nadace Člověk v tísni z Jugoslávie je zajímavé. Za sebe bych chtěl poukázat jen na to, že považuji za velmi problematické, vykonává-li novinář zároveň jakoukoliv aktivistickou činnost, tedy i humanitární. Opakuji, novinář musí být nezávislý a kritický. Je zcela v pořádku, že nadace Člověk v tísni existuje a zabývá se humanitárními otázkami. Podle své výročí zprávy z r. 1997 byla tato nadace převážnou měrou financována z ministerstva vnitra, z ministerstva zahraničních věcí a pak také z České televize. To je v pořádku, nadace, vykonávající humanitární pomoc, takto mohou fungovat. Sdělovací prostředky by však neměly vydávat jejich činitele za novináře.
7. Hrozila někdy BL žaloba?
V roce 1997 pohrozil Britským listům žalobou Benjamin Kuras, hrozbu však stáhl a Britským listům se posléze omluvil, když zjistil, že měly pravdu. Celý případ je podrobně popsán v knize ...jak Češi jednají, Chomutov, 2000, str. 299- 315.
Jaromír Štětina chce žalovat Jana Čulíka, o žalobu vůči Britským listům snad nejde. Britské listy chtěly otázky, které vůči němu vzesly (viz výše) probrat v rozhovoru s panem Štětinou. Pan Štětina však rozhovor Britským listům odmítl poskytnout z důvodu jejich "neserióznosti". Doufáme, že to není proto, protože, jak známo, se Britské listy v rozhovorech zabývají aktuálními otázkami racionálně, kriticky a kompetentně. Litujeme, že se Jaromír Štětina odmítl v této věci podílet v Britských listech na korektní debatě.
Otázky, které bychom mj. v BL panu Štětinovi položili, jsou tyto: 1. Proč se jeho Epicentrum a Epicentrum Grigorije Javlinského, působící v Rusku, jmenuje stejně? 2. Proč publikuje pan Štětina nekriticky vstřícné články o Grigorii Javlinském? (Rozebrali bychom některé jejich aspekty podrobněji.) Vydal někdy pan Štětina nějaký článek ostře kritický vůči tomuto ruskému politikovi? 3. Jaké jsou zdroje financování Epicentra pana Štětiny a paní Procházkové a existuje auditovaná výroční finanční zpráva tohoto sdružení? (Ve Velké Británii musejí všechny podniky s ručením omezeným předkládat státu takovéto výroční auditované zprávy a jsme přesvědčeni, že by velmi prospělo důvěryhodnosti každého profesionálního novináře, kdyby bylo jasně známo, kdo a jak ho financuje.) Toto jsou naprosto legitimní otázky a lidé by měli požadovat na ně odpovědi. Několik rozhořčených dopisů od kolegů Jaromíra Štětiny, které dostávají Britské listy, se těmto otázkám jaksi vyhnulo.
9. Jaká je denní čtenost (počet připojení) Britských listů?
Tyto informace byly zveřejněny v Britských listech. Měsíční reach je cca 20 000 IP adres, denní počet čtenářů je cca 2500 - 3000.
10. Rád bych dále uvedl, že v rozhovoru v Radiožurnálu dne 22. června 2000 jsem se přeřekl a chybně jsem uvedl jméno Jaromíra Štětiny do souvislosti se jménem ruského magnáta Berezovského. Za tuto chybu jsem se v Britských listech omluvil, neměl jsem příležitost opravit ji v rozhlasovém vysílání.
