Co asi znamenal dočasný výpadek Temelína
Vážený pane Čulíku,
rád bych jako osoba technicky vzdělaná v oblasti výpočetních systémů reagoval na uvedenou zprávu.
Obecně vzato vykazuje každé složité zařízení určitou křivku poruchovosti v čase. Tato křivka má tři části. Počáteční četnost poruch je zákonitě vysoká, jak se nové zařízení zabíhá. Následuje dlouhé tzv. plató, kdy je četnost poruch konstantní a měla by být co nejnižší. Po určité době provozu se četnost opět zvolna zvyšuje. Zvýšení je způsobeno různými faktory, jako únava materiálů a opotřebení součástí. Výměny, generální opravy atd. tento stav pouze oddalují.
V případě reaktorového systému v Temelíně jsme právě v počáteční fázi a takové situace, k jaké došlo, se dají předpokládat. Soudím, že požadovaná mimořádně vysoká bezpečnost systému vede zároveň k tomu, že systém bude citlivější na drobné poruchy nebo falešné "poplachy", zvláště při vícenásobném jištění funkcí, a dá se tedy předvídat více takových událostí, jaká nastala při testu, a to i v budoucím rutinním provozu.
Přesto je zpráva o vypnutí reaktoru pro mne dobrou zprávou, neboť víme, že hlídání činnosti reaktoru funguje. Je ovšem zřejmé, že odpůrci mohou získat politický kapitál z takovýchto událostí, k jejichž četnosti však asi sami přispěli svým neustálým voláním po lepším a ještě lepším zabezpečení, jež se patrně odrazilo ve skladbě a počtu vyhodnocovacích pravidel pro řídicí software a v počtu testů a zkoušek před uvedením reaktoru do rutinního provozu.
Závažným argumentem proti jaderným elektrárnám je to, že dosud nejsme schopni zpracovat jejich odpad - tzv. vyhořelé palivo. Osobně nepochybuji o tom, že tento odpad, s jehož uložením jsou dnes takové problémy, se v nepříliš vzdálené budoucnosti stane vyhledávaným palivem pro jiné zdroje energie, které již radioaktivní odpad produkovat nebudou.
Rovněž závažným argumentem pro převážně politické důvody rakouských odpůrců je pro mne fakt, že stále používají heslo Temelín jako zástupné. Pokud vím, v nynější kampani ještě nikdo takto adresně nevystoupil proti JE Dukovany, která již mnoho let funguje a je umístěna blíže rakouských hranic než JE Temelín.
A jestli na závěr smím vyslovit svůj osobní názor: JE Temelín ano, ale musí to být zařízení tohoto typu v ČR poslední. Kdoví, zda by ty miliardy na výstavbu nepřinesly mnohem větší užitek, kdyby byly věnovány na výzkum a vývoj ekologicky lepších jaderných elektráren, tedy například fúzních nebo nynější jaderné odpady zpracujících.
Zdraví
Aleš Kastner
