Zpráva Rady České televize o aktuální situaci v České televizi
Tato zpráva byla vypracována na základě žádosti předsedy Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky MUDr. Mgr. Ivana Langera z 28. 12. 2000. S ohledem na krátký termín pro její zpracování obsahuje pouze základní údaje.
Obsah zprávy:
Důvody odvolání Dušana Chmelíčka z funkce generálního ředitele ČT
Způsob výběru nového generálního ředitele ČT
Události v ČT následující po jmenování Jiřího Hodače generálním ředitelem ČT
1. Důvody pro odvolání Dušana Chmelíčka z funkce
V dubnu 2000 bylo zvoleno sedm členů Rady České televize (dále jen Rada), v následujících měsících byli zvoleni další dva členové, čímž byl naplněn zákonem stanovený počet devíti členů Rady. Rada začala ihned po svém zvolení vykonávat zákonnou roli orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů České televize (dále jen ČT). Soustředila se na plnění poslání ČT z hlediska naplňování § 2 a § 3 zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi v platném znění (dále jen zákona o ČT).
Rada se od samého počátku své činnosti setkávala se třemi velkými a vzájemně propojenými problémy: 1) zcela zpolitizovaná situace kolem předchozí Rady (její odvolání Poslaneckou sněmovnou), což se negativně promítlo i do volby Rady nové a jejího mediálního obrazu; 2) nepřehledná situace uvnitř ČT, především v oblasti hospodaření, a neujasněnost v otázkách jejího veřejnoprávního poslání; 3) mladý a nezkušený ředitel, zvolený předchozí Radou, který tyto problémy operativně i systémově neřešil (popřípadě o tom Radu neinformoval).
První spor nastal, když Rada v červnu generálního ředitele vyzvala, aby jí podal zprávu, jak naplňuje jednotlivé body svého projektu, který předložil v rámci výběrového řízení. V tomto projektu mimo jiné stojí: "Příprava nového Statutu ČT" (do 29. 2. 2000) jako výchozího dokumentu ČT a jeho předložení Radě ke schválení; "Příprava nového Organizačního řádu ČT" (do 31. 3.); "Zavedení pravidel přípravy vysílacího schématu" (do 31. 3.); "Přijetí pravidel pro nezávislé producenty" (do 28. 4.) atd. Po předložení materiálu "Projekt Česká televize v roce 2000 a nejblíže následujících letech po čtyřech měsících praxe" byla Rada nucena konstatovat, že řada bodů projektu není naplňována. Mnohé slibované dokumenty nebyly zpracovány (a předkládány Radě) nebo byly zpracovány opožděně či ve velmi problematické podobě. Rada takový způsob práce a komunikace jednoznačně odmítla, konstatovala, že generální ředitel neplní termíny stanovené v projektu, a vyžádala si další podklady (zápis z 15. 8.). Od této doby narůstaly problémy, které vyvrcholily odvoláním Dušana Chmelíčka z funkce GŘ.
GŘ Dušan Chmelíček byl odvolán 12. 12. 2000 v tajném hlasování, které předepisuje zákon o ČT (sedm hlasů pro odvolání, jeden se zdržel, jeden proti). Důvody k jeho odvolání byly následující:
a) Neprůhledná hospodářská politika a deficitní rozpočet na rok 2001
b) Neplnění úkolů vyplývajících z písemného projektu, který předložil v rámci výběrového řízení
c) Manažérská selhání
d) Špatná komunikace s Radou, znemožňující jí vykonávat její kontrolní funkci danou zákonem
Bezprostředním důvodem pro odvolání Dušana Chmelíčka z funkce GŘ byl jím předložený rozpočet na rok 2001, který se schvaluje na konci kalendářního roku. Rada ČT proto odmítá spekulace, že šlo o jakési účelové "načasování" odvolání GŘ na konec roku.
Rada se od počátku své činnosti zaměřovala na kontrolu financování ČT, což souvisí s jejím právem schvalovat rozpočet a závěrečný účet ČT. Na jednání 19. 9., kterého se zúčastnil GŘ a FŘ (finanční ředitel), Rada požádala vedení o zpracování vyrovnaného hospodářského výsledku ČT na příští rok. "Návrh plánu a rozpočtu ČT na rok 2001" byl Radě dodán až 5. 12. V tomto návrhu rozpočtu bylo docíleno vyrovnanosti pouze za cenu vyčerpání značné části rezerv ČT, tj. byl ztrátový ve výši 455 mil. Kč.
Dle názoru členů Rady byl návrh rozpočtu velmi stručný a jednotlivé položky nebyly podrobněji specifikovány. Radě nebyly dodány tyto dokumenty, potřebné k její kontrolní činnosti: Schválený plán na rok 2000 (původní a odsouhlasený Radou ČT); Průběh změn původního prováděcího plánu za rok 2000; Schválené vysílací schéma na rok 2001; Organizační změny v průběhu roku 2000 (sloučení útvarů, mzdové začlenění pracovníků pod jiný útvar atd.); Schválený výrobní úkol 2001 (nové formáty, rozpočtové plány na pořad); Plán investic na rok 2001, schválený plán investic 2000 a jeho plnění (popis investic mov., nemov., práva, software); Plán generálních oprav 2001 - schválený plán oprav rok 2000 a jeho plnění; Struktura nákladů podle činností - schválený plán na rok 2000 a očekávaná skutečnost 2000; Podrobný popis vytvořených zdrojů na krytí ztráty 455 mil.
GŘ schodkový rozpočet nedokázal obhájit. Jím uváděné vlivy, které údajně ovlivnily zvýšené náklady, byly zpochybnitelné. Například novelou zákoníku práce ospravedlňoval zvýšení pracovních míst o 89 pracovníků a tím nárůst mzdových prostředků o 94 mil. Kč. Sporný byl rovněž výrobní úkol. Namísto toho, aby zde došlo k rozumnému snižování výdajů, byla tato položka navýšena o 208 mil. Kč. Nová kvalita programu přitom nešla posoudit, neboť výrobní úkol nebyl dodán a Rada s ním nebyla vůbec seznámena. Rada dospěla k přesvědčení, že vyrovnaného nebo alespoň méně ztrátového rozpočtu bylo možno dosáhnout, aniž by utrpěla kvalita a kvantita tvorby výroby pořadů.
Rada ČT nepodceňovala vlivy, jimiž finanční ředitel zdůvodňoval zvýšení nákladů, ale tyto vlivy bylo - dle jejích informací - možné eliminovat a vyrovnaného rozpočtu, nebo alespoň méně ztrátového, šlo docílit strukturálními změnami, hospodárnějším přístupem a přísnou finanční disciplínou. K uskutečnění těchto kroků však GŘ neměl vůli a za deset měsíců ve funkci nepodnikl žádné zásadní kroky tímto směrem.
Rada dospěla k závěru, že neschopnost sestavit vyrovnaný nebo alespoň méně ztrátový rozpočet souvisí s celkovou neschopností (a neochotou) Dušana Chmelíčka koncepčně řešit systémové problémy České televize. Jak již bylo uvedeno výše, Rada se zaměřila na kontrolu plnění projektu "Česká televize v roce 2000 a nejblíže následujících letech", který D. Chmelíček předložil při výběrovém řízení na funkci GŘ. Tento dokument navrhoval některá konkrétní řešení a sliboval vypracování základních koncepčních materiálů, od nichž se daly odvozovat další kroky směrem k zefektivnění práce ČT. Bohužel se stále více ukazovalo, že Dušan Chmelíček svůj "projekt" chápal pouze jako prostředek k získání funkce GŘ a jeho jednotlivé body v praxi nerealizoval.
Při přípravě dokumentů se ukazovalo, že GŘ není schopen zmíněné dokumenty předložit v konsistentní podobě. Typická byla například situace kolem Statutu ČT, který měl být jako základní dokument České televize vypracován již koncem února a předložen Radě ke schválení. Návrh nového Statutu Rada obdržela až 27. 6. s tím, že jí byl zaslán již počátkem dubna a v důsledku toho, že jej Rada neschválila, nemohl generální ředitel pracovat na tvorbě dalších dokumentů, jejichž vypracování ve svém projektu slíbil. Všichni členové Rady včetně tajemnice potvrdili, že návrh Statutu neobdrželi. Dalším překvapením bylo, když Rada zjistila, že nový návrh Statutu je velmi nedbale zpracován a z velké části opsán ze Statutu minulého. Rada tento návrh zamítla, zpracovala k němu své připomínky a vrátila ho řediteli k přepracování. Generální ředitel další verzi Statutu po urgencích Radě předložil 2. 10. Paradoxně byla Rada současně požádána o schválení mimořádné odměny pro generálního ředitele ve výši jednoho měsíčního platu, což jednomyslně zamítla na zasedání 18. 10. s tím, že k tomu nevidí žádný důvod.
Na zasedání 18. 10. Rada konstatovala, že je připravena opravený návrh Statutu v předložené podobě schválit, ale požadovala zapracování jedné drobné úpravy týkající se jeho příloh. V podstatě šlo o práci na pět minut, ale předložení konečné verze trvalo generálnímu řediteli dalších pět týdnů. Definitivní návrh Statutu byl po dalších urgencích Radě předložen 21. 11. Ta však ke svému překvapení zjistila, že se neshoduje s verzí, kterou již předběžně připomínkovala a že obsahuje některé nové formulace. Statut proto opět neschválila a vyslovila nespokojenost s jeho přípravou. Vezmeme-li v potaz, že šlo o krátký dokument v rozsahu několika málo stran, který měl být ze strany ČT důkladně zpracován již koncem února, musí být zřejmé, jakým způsobem Dušan Chmelíček pracoval a jak komunikoval s Radou.
Rada dospěla k názoru, že Dušan Chmelíček není schopen vypracovat Statut, který by odpovídal jejím nárokům na tento zásadní dokument (který upřesňuje poslání ČT a jasně vymezuje její organizační strukturu, a tím i zprůhledňuje její činnost). V rozporu s platným Statutem ČT za GŘ Chmelíčka v zásadě zanikl a nevyvíjel činnost Etický panel.
O tom, že Dušan Chmelíček manažersky selhal, svědčí mimo jiné i stažení reportáže o hospodaření Sazky a.s. Tato reportáž nijak nevybočovala z řady běžných reportáží natáčených a vysílaných ČT. Kdyby se týkala jakékoli jiné firmy či osoby, která nemá na ČT finanční vazbu, byla by odvysílána. V případě Sazky se však již 3. 10. GŘ osobně dostavil k řediteli Sazky Hušákovi a oznámil mu stažení reportáže. Ta byla odvysílána až o týden později (10. 10.), poté co všechna média ČT ostře kritizovala, a navíc se "stanoviskem" Sazky ihned po skončení reportáže, což je v ČT záležitost naprosto bezprecedentní. 21. 11. Rada ČT konstatovala, že "generální ředitel svými rozhodnutími ve věci Sazky a. s. v pořadu Klekánice ohrozil nezávislost ČT a zpochybnil její veřejnoprávní funkci".
Velkým problémem při komunikaci GŘ s Radou bylo, že nebyl většinou schopen před Radou přesvědčivě obhájit materiály, které jí průběžně předkládal (často pozdě a po opakovaných urgencích), a většinou o nich odmítal diskutovat, což u některých členů Rady vyvolávalo podezření, že je nezná a že je vůbec nečetl.
Všechny tyto signály (i řada dalších) vedly většinu členů Rady ČT k přesvědčení, že Dušan Chmelíček nevykonává funkci GŘ dobře a že je v zájmu České televize, aby byl co nejdříve ze své funkce odvolán.
2. Způsob výběru nového generálního ředitele
V této části se pokusíme vysvětlit a) proč volba nového GŘ proběhla v tak krátké době; b) jak výběrové řízení probíhalo.
Zákon o ČT Radě dává oprávnění jmenovat a odvolávat GŘ. Nepředepisuje žádnou konkrétní formu výběru kandidátů na tuto funkci. Rada se nicméně rozhodla vypsat výběrové řízení na funkci GŘ. Termín pro doručení přihlášek do sekretariátu Rady byl 12. 12. stanoven na 19. 12. 2000 do 13. 00. Podmínky pro účastníky výběrového řízení stanovila Rada následující: všeobecná obeznámenost s mediálním prostředím, manažerské dovednosti odpovídající řízení velké instituce, smysl pro kulturní hodnoty, morální kredit, lustrační osvědčení (bylo možné nahradit čestným prohlášením a dodat později). K přihlášce bylo třeba přiložit stručný kariérní životopis, názor na organizační strukturu ČT, stanovení základních kritérií poslání veřejnoprávní televize.
Důvody, proč byl nový generální ředitel jmenován v relativně krátké době, jsou:
a) Rada nechtěla, aby ČT byla delší dobu vedena odvolaným GŘ. To souviselo především s již zmíněným rozpočtem, jehož přepracovaný návrh Rada chtěla projednávat již s novým GŘ. Z diskuse s FŘ 12. 12. (po odvolání Dušana Chmelíčka) vyplynulo, že je možné nalézt úspory ve výši až 100 milionů korun ke snížení schodku rozpočtu. Rada proto již 12. 12. vyzvala FŘ, aby se do příštího týdne pokusil najít v předloženém návrhu rozpočtu možné rezervy tak, aby nebyla narušena kvalita vysílacího schématu a výrobního úkolu a technického rozvoje, s tím, že Rada nespecifikovala přesně finanční objem možných úspor. Přes informace, které Radě 12. 12. sdělil FŘ, však GŘ o dva dny později po poradě s managementem ČT konstatoval, že "není možné vyhovět požadavku Rady ČT."
b) Členové Rady nechtěli být ve svém rozhodování po delší dobu vystaveni sílícím mediálním a zájmovým tlakům, které se začaly objevovat v souvislosti s odvoláním Dušana Chmelíčka z funkce GŘ, mj. i s ohledem na zkušenosti z předchozích výběrových řízení. Tato řízení probíhala dlouhou dobu a přesto ani Jakub Puchalský, ani Dušan Chmelíček ve svých funkcích nesplnili původní předpoklady.
Řádné výběrové řízení nového GŘ probíhalo ve čtyřech kolech. Do výběrového řízení se přihlásili celkem 33 uchazeči. V souvislosti s tímto počtem přihlášených Rada stanovila další kritéria výběru.
V prvním kole Rada vyřadila ty přihlášky, které nebyly po formální stránce v pořádku (tj. nesplňovaly všechna vyžádaná kritéria či neobsahovaly některé požadované dokumenty). Tímto způsobem bylo z výběrového řízení vyřazeno 11 uchazečů a jejich počet se snížil na 22.
Ve druhém kole Rada na základě zaslaných kariérních životopisů vybrala ty uchazeče, kteří měli manažerské zkušenosti s řízením většího počtu podřízených ve větší instituci a současně měli zkušenosti s prací v mediální sféře.
Ve třetím kole byly hodnoceny zaslané dokumenty uchazečů, týkající se názoru na organizační strukturu ČT a stanovení základních kritérií poslání veřejnoprávní televize. Na tomto základě bylo vybráno osm osob, o jejichž vhodnosti pro postup do užšího výběru proběhla rozprava. Na jejím základě navrhl předsedající šest kandidátů, kteří byli na 20. 12. pozváni k rozpravě s Radou.
Ve čtvrtém kole bylo vyslechnuto všech šest uchazečů a poté následovala rozprava, v níž jednotliví členové Rady vyjadřovali své preference. Na jejím základě předsedající navrhl hlasovat o jmenování Jiřího Hodače GŘ ČT. Návrh byl přijat sedmi členy Rady, jeden se zdržel.
Po rozpravě při výběrovém řízení Rada konstatovala, že Jiří Hodač má dlouholeté zkušenosti s veřejnoprávním médiem a může v ČT využít svoji dlouholetou praxi v BBC. Jiří Hodač také Radu přesvědčil o tom, že je člověkem, který je ve svém funkčním období odhodlán realizovat svou vizi a podniknout nezbytné systémové změny v rámci ČT. (Jednotliví členové Rady ocenili i kvality dalších uchazečů, zejména pak Kateřiny Fričové a Jiřího Mejstříka.)
Ve své přihlášce do výběrového řízení na místo generálního ředitele Jiří Hodač o současném stavu ČT napsal: "Organizační struktura České televize vykazuje mnoho rysů postkomunistické instituce, jejíž transformace ve vysoce efektivní mediální firmu nebyla ještě dokončena. V řadě směrů - i když ne ve všech - je těžkopádná a přebyrokratizovaná. Některé operace probíhají s nepochopitelnou časovou náročností, což vede mnohdy ke značné nepružnosti celého systému či jeho částí. Vznikne-li legitimní potřeba řešení vzniklého problému či improvizace, je odpovědí často udivený pohled a konstatování, že 'tak se to tu nikdy nedělalo', i když ve srovnatelných institucích v zahraničí to možné je... Efektivnost činnosti všech částí ČT je nezbytné zodpovědně přezkoumat. Je třeba jednat rychle, současně ale klidně, bez panikaření a nikoli překotně..."
V diskusi o struktuře ČT a potřebě její změny dospěla většina členů Rady k závěru, že Jiří Hodač dobře zná současné poměry v ČT a že má konzistentní představu, jakým směrem ČT dále vést. Navíc není spjat s nejrůznějšími zájmovými skupinami v rámci ČT, což slibovalo, že bude ve výkonu své funkce postupovat nestranně a nenechá se ovlivňovat nejrůznějšími zájmy v rámci ČT.
Závěrem je třeba konstatovat, že jmenování Jiřího Hodače proběhlo zcela v souladu se zákonem o ČT. Jeho jmenováním vstoupilo v platnost odvolání Dušana Chmelíčka, a to dle § 9 odst. 4 zákona o ČT. Dle § 65 zákoníku práce bylo odvolání písemně doručeno Dušanovi Chmelíčkovi 21. 12. 2000. Jiří Hodač nastoupil v souladu se zákonnými předpisy do funkce 22. 12. 2000. Člen Rady Miloš Rejchrt se zúčastnil výběrového řízení až do užšího výběru šesti kandidátů, 20. 12. však rezignoval na svoji funkci.
3. Události v ČT následující po jmenování Jiřího Hodače generálním ředitelem ČT
Generální ředitel je statutárním orgánem ČT. Po jmenování Jiřího Hodače do funkce GŘ ČT, které bylo zcela v souladu se zákonem, neuznali někteří zaměstnanci "způsob volby za legitimní". Jak již bylo uvedeno výše, zákon nepředepisuje žádný konkrétní způsob volby, a proto tento názor není z právního hlediska relevantní. Za jmenovaného v souladu se zákonem uznal 28. 12. Jiřího Hodače i Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP PČR.
GŘ má dle Statutu ČT právo jmenovat členy kolegia. Na uvolněné místo ředitele zpravodajství jmenoval Janu Bobošíkovou. Tato volba není jejími podřízenými respektována, přičemž je argumentováno "neuznáváním" volby GŘ. Nerespektování legálního vedení ČT přineslo řadu problémů, které narušují činnost a poslání ČT.
Rada odmítá ustupovat nátlaku osob a skupin, které chtějí zasahovat do kompetencí Rady. Rada nemá přímou možnost řešit přítomnost neoprávněných osob ve velíně Redakce zpravodajství ČT a dalších prostorách ČT, její členové mohou pouze vyzývat všechny k respektování zákonů. Rada ČT je dle zákona o ČT orgánem kontrolním a dle důvodové zprávy k tomuto zákonu koncepčním orgánem, který nemůže rozhodovat v běžném, operativním řízení provozu České televize, které přísluší GŘ. Rada ČT respektuje stanovisko Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání z 28. 12. 2000, která za legální verzi zpravodajství ve dnech 22. až 27. 12. 2000 považuje verzi kontrolovanou vedením ČT.
Rada požádala 29. 12. GŘ, aby ihned všemi právními prostředky zajistil poskytování služby veřejnosti ČR v plném rozsahu § 2 a § 3 zákona o České televizi a současně uložila GŘ, aby striktně dodržoval se všemi důsledky zákon o České televizi č. 483/1991 Sb., opět zejména § 2 a § 3. Rada se dodržováním tohoto usnesení zabývala 2. 1. 2001 a konstatovala, že od usnesení Rady z 29. 12. 2000 se GŘ v rámci možností pokouší dodržovat plnění zákona o ČT, přičemž podniká právní kroky ke standardizaci situace v ČT. Vysílání ČT vykazuje nedostatky v oblasti zpravodajství, které jsou však způsobeny nemožností statutárního orgánu využívat veškerého technického vybavení ČT. Rada bude průběžně sledovat vysílání ČT a zaujme další stanovisko na řádném zasedání 8. 1. 2001.
Rada rovněž 2. 1. požádala GŘ, aby jí do příštího zasedání předložil následující materiály, vypracované po konzultaci s Jindřichem Beznoskou, pověřeným výkonem činnosti finančního ředitele:
a) Vyčíslení finančních ztrát ČT, vzniklých v důsledku událostí po jmenování J. Hodače do funkce GŘ
b) Základní návrh rozpočtu ČT
c) Podklady k přípravě forenzního auditu v ČT
