Britské listy


čtvrtek 11. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Česká televize:
  • Když se hlídací psi (k někomu lísají): Podivnou transakci Václava Havla "svobodní" novináři v ČT nezkoumají (Jaroslav Plesl)
  • Neprofesionální zpráva o TV3 (Jaroslav Plesl)
  • Konec veřejnoprávní televize v ČR? (Tomáš Pecina)
  • Přál bych si, aby mi televize pomohla stát se spokojeným, šťastným a dobrým člověkem (Petr Sládeček)
  • Jak to bylo v České televizi, moje výpověď: Milý Ivo Mathé, oprav svůj slovník (Martin Vadas)
  • Pohled vysokého pracovníka ČT: Šlo o nekompetenci Rady ČT, nikoliv o puč ODS. Protesty vzbouřenců se změnily v autentický boj za nezávislost veřejné služby (Nikolaj Savický)
  • Boj o ČT: předčasné oslavy masopustu, zohavené ošklivými škleby (Pavel Jonák)
  • Moudřejší ustoupí (Martin Stín)
  • Média jsou moc a my s nimi neumíme zacházet (Petr Kubica)
  • Sny a fantasie končí: Špatná reportáž o špatném umění v bobovizi (Jan Paul)
  • I na Olomoucké univerzitě se publikují nepřemýšlivé výzvy (Emil Tkadlec) Reakce:
  • Špatný pořad ČT "Pohled zvenku" (Daniel Tomek)
  • Britské listy nejsou objektivní (Aleš Karpíšek)
  • Dryáčnice Dědečková, ruce pryč od Katovny (Martin Štumpf)
  • Radko Kubičko brání v  Respektu "svobodu slova" (Tomáš Mosler) Antikomunismus:
  • Petr Cibulka: Protestuji, že Bobovize se mnou neodvysílala rozhovor



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Přál bych si, aby mi televize pomohla stát se spokojeným, šťastným a dobrým člověkem

    Petr Sládeček

    Vazeny pane Haicmane,

    velmi me zaujal Vas zajimavy clanek o  ‘Virtualni realite’v Britskych listech.

    S radou Vasich nazoru souhlasim, k diskusi ci k zamysleni vsak nabizim nekolik poznamek.

    -‘Velke ideje rady posvecuji prizemni umysly,´ pisete. Domnivam se, ze velke ideje nemuseji nutne posvecovat prizemni umysly, pokud je ‘provadeni’ techto ideji ve vsednodenni praxi vystaveno dusledne spolecenske kontrole. Nebojme se zase az tak tech velkych ideji, postmodernou pohrbenych. Sam prece jinde pisete, ze  'ideje maji svou energii a dokazi hybat dejinami v dobrem i spatnem…'

    -‘Neni pravda, ze clovek se chova racionalne’ - pisete. V tomto pripade tedy vite, co je PRAVDA, ackoli jinak v clanku stojite na Fukuyamove pozici plurality pravd ?

    -V tom, ze nesnim vlastni deti na opustenem ostrove, mi nemusi nutne zabranovat zbytek prave krestanskeho mysleni, jak tvrdite. Myslite, ze Arabove ci Eskymaci to udelaji?

    Myslim si, ze nam v tom brani prirozeny mravni zakon a svedomi, ktere mohu mit jak od Boha, tak mohlo vzniknout pusobenim socialnich instinktu, schopnosti srovnani, zvyku a verejneho mineni lidi, jak tvrdil Darwin. Hezky, jednoduse a sdelne o tom pise Jilji V. Prikazsky v Ucebnici zakladu etiky, Karmelitanske nakladatelstvi v Kostelnim Vydri, 2000.

    -Souhlasim s Vami, ze media vytvareji realitu a maji ambici nahrazovat rodinu, skolu i kostel. Spolecnost jim v tom vsak muze ucinne branit. Castecne tuto obranu provozuje kazdy z nas. Mate-li deti, smeji se snad divat na televizi jakkoli dlouho, nebo na cokoli, rikate jim, ze maji verit reklame, tomu, co politici v mediich rikaji atd. ?

    John Fiske krasne rozlisuje mezi kulturou masovou a popularni; ta prvni je tim produktem a servisem, ktery je lidem vysilan, ta druha, popularni, tedy lidska, zahrnuje v sobe uz zpusob pretvoreni. Tedy to, jak lide vysilani treba zpochybni ci zesmesni, jak si vytvori vlastni vyznamy, jak vlastne tedy ten produkt a servis pouziji.

    Ja osobne se snazim pusobeni televize ani nepodcenovat, ani neprecenovat. Dnes uz se na Areopagu sejit nemuzeme, abychom vsichni dohromady (tehdy v Athenach ovsem bez zen a otroku) diskutovali o spolecnych zalezitostech obce. Mame media a s nimi zprostredkovanou komunikaci se vsemi nebezpecimi nechtenych deformaci a zkresleni, a pochopitelne i chtenych manipulaci.

    Domnivam se vsak, ze touha obcana je dnes stejna jako byla kdysi v Athenach:

    Byt ucasten spolecenske diskuse a byt pri tom viden a slysen.

    Daniel C. Hallin pise, ze tretina lidi, kteri se objevi ve zpravach americkych televizi, jsou obcane bez jakekoli oficialni pozice, tedy ti, kteri tzv. 'nikoho nereprezentuji'.

    Kolikpak procent by to asi bylo u nas v Cechach?

    -V digitalni a interaktivni televizi vidite nadeji a zaroven nocni muru vsech manipulatoru. Sdilim Vase nadeje, na  strane druhe me zkusenosti ze zemi, kde digitalni televize jiz funguje, jsou spojeny i s varovnymi signaly.

    Za prve, jde typicky o servis placeny, tj. vetsine populace zatim nedostupny. Utopicke vize interaktivniho raje pro vsechny nejsou na miste. Spolecnost se dale 'digitalne' deli - treba na ty, kteri si o vcerejsim zapase prvni fotbalove ligy v praci povidat mohou - a nemohou.

    Nelze take opomenout fakt, ze jde o dvousmerny proces vymeny informace: digitalni tok informace od vysilatele k divakovi a naopak je skvelym marketingovym nastrojem pro detailni mapovani nikoli uz chovani a osobnostniho a spotrebniho profilu jakychsi obecnych cilovych skupin populace, ale prave Vas, konkretniho jednoho cloveka, obcana a spotrebitele. V Londyne, kde ziji, to jiz davno probiha.

    Nejde jen o sledovani televize, ale i o home banking, shopping atd.

    Chtel bych mit svobodu a pravo nebyt veden bez meho svoleni ve stovkach databazi jen proto, ze jsem si v bance otevrel ucet.

    Chtel bych mit svobodu a pravo nebyt obtezovan vecernimi telefonaty z telemarketingovych oddeleni ruznych firem a nebyt zavalen direktmailovymi nabidkami, usitymi mne primo na telo podle toho, co jsem si nedavno koupil prostrednictvim kreditni karty.

    Ano, mohu se branit a take to delam, ale je to nesmirne unavne. Jen si rikam, co chudaci lide, kteri v tom chodit neumeji.

    To je pro me jedna ze stinnych stranek zivota v britske spolecnosti, jejiz svobody, tolerance a slusnosti si jinak s radosti uzivam.

    -‘Mobilni telefon si pred deseti lety mohl dovolit malokdo, dnes jej maji skolni deti’, pisete.

    Nezaznamenal jsem zatim, ze by v jakemkoli bode vyvoje civilizace byla jakakoli komunikacni technologie dostupna opravdu kazdemu.

    Technologie spojuje jen ty, co ji maji a umeji ji ovladat.

    V tuto chvili, stejne jako v chvilich minulych, tedy technologie spojuje i rozdeluje.

    Z pohledu kazde jedne spolecnosti i  sveta jako celku tedy nyni vytvarime digitalni ostrov.

    To je jeden z hlavnich argumentu, kterym BBC ospravedlnuje narok na svou existenci.

    Dokud nema mobilni telefon, internet, digitalni televizi atd. kazdy, ma(kvalitni) televize verejne sluzby, dostupna kdyz ne vsem, tak alespon drtive vetsine, jasny spolecensky smysl a vyznam.

    Uz proto, aby treba pomohla tem, co na ostrove nejsou, k nemu doplout.

    Takova televize by mela mj. pomoci lidem s funkcni gramotnosti, ucit uceni (nikoli tedy nutne NECO lidi ucit, ale ucit je JAK se ucit) a poskytla informace nezbavene kontextu, ktere maji pro lidi(obcany, spotrebitele, volice) konkretni akcni hodnotu, a to v systemovych souvislostech jedinec-rodina- spolecnost(stat)- civilizace(svet) - vesmir.

    Znam media, ktera tohle dobre umeji.

    Samozrejme, ze o sobe netvrdi, ze jsou objektivni, objektivity na svete neni. Ale zpusob a kriteria sve neobjektivity jasne deklaruji.

    Nevidim duvod, proc by se to nemohla naucit Ceska televize.

    Ceska televize by se take mohla pokusit pomoci skole jeste s jednou zanedbanou oblasti.

    Pral bych si, aby mi televize pomohla stat se dobrym, spokojenym a stastnym clovekem.

    To zni takrka smesne, ze? Nejsmesneji asi zni ten dobry clovek.

    Co si vsak pocit, kdyz ve skutecnosti cinim predsevzeti i skutky na zaklade sveho deleni spravne-spatne, dobre-zle neustale, potaceje se na vratke pude hodnot, bez pevne opory viry ci alespon eticke vychovy?

    Jsem presvedcen, ze jsou veci, na ktere efektni pluralita pravd nestaci.

    Treba tyrani deti.

    Servirovat etiku v televizi je ovsem problem.

    Moc se mi libi Rita Mae Brown, kdyz rika: ‘Moral passion without entertainment is propaganda, and entertainment without moral passion is television. ’

    Tedy nemozne? Nikoli, mozne. Musi se to ale umet. Uniknout pred tim stejne nemuzeme, protoze at televize chce ci nechce, vsim co vysila, vzdy a nevyhnutelne - k necemu - vychovava.

    -Televize verejne sluzby ovsem musi nejprve vystoupit ze sebe a nad sebe a upozornit divaky na mozna nebezpeci vlastniho pusobeni. Vzdat se sve moci a pokuseni jejiho uziti, hrat s otevrenymi kartami a fair, podle dohodnutych pravidel, ktere muze kontrolovat kazdy.

    Strhnout Majin zavoj sama sobe a rici divakum hle, toto jsme, toto cinime , timto zpusobem, proto a proto.

    Kdo jiny, kdyz ne ona, by se mel stat hlavnim nositelem tolikrat sklonovane, dosud vsak zcela zanedbane medialni vychovy?

    V teto souvislosti namitam, ze nebojite-li se privatizace CT, pak ja osobne neznam zadny podnikatelsky subjekt, ktery by neco takoveho jako je zpochybneni vlastni sily a moci kdy udelal. Podnikatel musi sledovat profit, a ten je dnes (pry) podstatne zavisly na zdatnosti ve vsech oblastech propagandy (reklama, PR ad. ), tedy cinnosti vzdelavani a vychove protichudne a opacne.

    S pratelskym pozdravem z Londyna.

    Petr Sládeček

    Petr Sládeček pracuje v Londýně pro společnost Central European Media Enterprises. Spolu s Kateřinou Fričovou, Janou Bobošíkovou a  dalšími televizním profesionály plánovala Rada České televize ho učinit blízkým spolupracovníkem nového ředitele ČT Jiřího Hodače.
    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|