Sny a fantasie končí
Je možná ironií, že poslední příspěvek posledních zpráv legálního vysílání České televize, tzv. "bobovize", byl z oblasti, kterou tam zřejmě nikdo nečekal - z kultury. Je tragikomické, že "reklamní spot" mizerné kultuře, byl ve vysílání této televize první a současně také poslední. Zbytečně nepřesvědčivé vysílání Jany Bobošíkové, které se zoufale snažilo vyrovnat krok s profesionálním ale také s jednostranně ideologickým vysíláním vzbouřenců, bylo završeno nesmyslnou a nekoncepční upoutávkou na velmi špatné výtvarné umění, jako vystřižené z doby normalizace.
Sklo, obrazy, objekty a fotografie, coby divácky "dobře prodejná" všehochuť regionálního výtvarného sdružení byla tím nejhorším, co lze v tomto oboru vůbec spatřit.
Trapná presentace výtvarničení a nikoliv kvality, na kterou má prý koncesionář právo. Běžná komerční výtvarná produkce od "jakéhosi" skla, až ke kýčovitým rádoby esoterním obrazům a la Zdeněk Hajný.
Názorná ukázka příliš nucené profesionality výtvarníků a naprosté neprofesionality televizní produkce.
Kulturní agitku z výstavy Sny a fantasie v Městském muzeu ve Veselí nad Moravou (otevřena do konce ledna), bude dobré si pamatovat. Nejen proto že je absurdním završením tzv. "bobovize", ale i mementem předhodačovské veřejnoprávní České televizi, která v presentaci výtvarného umění nebyla ani trochu lepší.
