Britské listy

Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok).

Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

Tady je minulé vydání Britských listů.

Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

Co je nového v České republice

Publikujeme dnes rozhovor s členem mediální komise PSP ČR, poslancem Miloslavem Kučerou st. V dnešních Britských listech přinášíme rozhovor Tomáše Peciny s poslancem Miloslavem Kučerou st., členem mediální komise, který se od Vánoc otevřeně postavil proti televizním vzbouřencům, a tak se nedávno pokusil pořad ČT "Fakta" o jeho "character assasination", o likvidaci jeho dobré pověsti zveřejněním tvrzení, že Kučera údajně působil za komunismu jako cenzor. - Musíme přiznat, že máme z celého rozhovoru s Miloslavem Kučerou st. dosti nepříjemný pocit. Tomáš Pecina rozhovor vede dobře, umožňuje interviewovanému, aby se otevřeně profiloval, dovídáme se tak o jeho osobě mnohem více, než co přinesla zaujatá "Fakta" České televize. Přitom si nejsem zcela jist, zda je to zrovna příliš povzbudivé a příjemné. - Je pravda, že v rozhovoru Kučera odhaluje drastické zkušenosti o své straně, ČSSD ("Celkově [ČSSD] moc důvěryhodná není (...) od posledního sjezdu ztratila sociální demokracie zhruba dva a půl tisíce členů, to je skoro 15 procent členské základny, a kolik sympatií poztrácela mezi voliči jsme velmi dobře viděli v podzimních volbách"), po kterých novinář skočí - nedovedu si představit žádného západního politika, který by si dovolil hovořit o své straně takto otevřeně kriticky.

Potíž je, že se rozhovor s Miloslavem Kučerou st. čte velmi obtížně. Původně jsme nad ním s Tomášem Pecinou uvažovali, jak ho zredigovat, aby byl alespoň trochu čtivější, rozhodli jsme se ho ale nakonec z dokumentárních důvodů publikovat tak, jak je. Rozhovor se čte obtížně, protože Miloslav Kučera st. neumí mluvit. Neumí se vyjadřovat jasně, pádně a výstižně - přitom patří spíše k těm lepším poslancům v českém parlamentě! Jeho vyjadřování je nepříliš srozumitelný, neobratně artikulovaný proud myšlenek. Kučera si často protiřečí. Kučera je facilitátor, mistr kompromisů, dovedeme si představit, že umí dobře vycházet s lidmi nejrůznějších názorů - možná právě proto, že to, co prezentuje sám za sebe, je, zdá se nám, aniž bychom chtěli být urážliví, dost mlhavé - jsou to nepříliš souvislé kavárenské řeči. Dokazuje to asi i chabost a neumělost ČSSD, hovoří-li takto jeden z jejích schopnějších politiků! Žádné západní noviny by takovýto rozhovor nepublikovaly - v důsledku rozplizlosti by skončil v koši. Zveřejňujeme ho z dokumentárních důvodů: uvědomme si, jací jsou lepší současní čeští politikové...

A jak je to s kontroverzí, kterou nedávno neeticky a jednostranně rozšířil pořad Fakta ČT (v jehož zájmu ovšem bylo Kučeru diskreditovat) - totiž že byl za komunismu údajně cenzorem? Situace je složitější, než jak ji neseriózně prezentoval pořad Fakta ČT, je daleko paradoxnější a smutná. Kučera sice v roce 1967 vystudoval divadelní režii na pražské DAMU, byl ale politicky pronásledován a svou profesi nesměl za komunismu nikdy z z politických důvodů vykonávat, živořil v ústraní mezi amatéry v "lidové škole umění". Měl z politických důvodů zakázáno pracovat s uměleckými profesionály. Tak se věnoval práci s uměleckými amatéry pomáhal jim s texty písní, a tak se dostal až do komise, kde na konec texty písní amatérských skupin (na krajské úrovni) "z uměleckých důvodů" schvaloval nebo odmítal. Zdá se, že mu nepřišlo na mysl, že už sám pojem schvalování textů písní je absolutně obscénní a že se svou cenzorskou činností paradoxně vypracoval z politicky podezřelého člověka až v pilíř totalitního režimu, aniž by si to snad řádně uvědomil. Analyzujeme-li mlhavost a neostrost Kučerova uvažování v dnešním rozhovoru, poskytnutém Britským listům, je to docela jasné: ten člověk si asi nikdy v hloubi duše neuvědomil, co špatného dělá, protože mu chybí ostrost racionálního uvažování. Nikdy ji v životě nepotřeboval - potřeboval být schopen dosahovat umění kompromisu; v tom je výrazným talentem. Celé je to dosti tragická osobní historie, jako historie mnohých lidí, na nichž se podepsal komunismus. Co k tomu říci - soudit? Možná spíš - smeknout a deprimovaně mlčet. (JČ)

O knížatech publicistiky v české sekci BBC. Poznamenává Juliana:

Vazeny pane doktore Culiku,

ne, nezblaznila jsem se; toto osloveni pouzivam pod vlivem besedy vyslechnute v sobotu mezi 12 a 13 hod. na ceske BBC. Omylem jsem ji pustila a pobavila jsem se. Tykala se vztahu CR s Rakouskem. Sama o sobe nebyla zajimava vubec - moje babicka by ji popsala slovy: rec jako rozpravka. Kdybych si z ni mela delat poznamky, mela bych velkou praci se zachycenim souvisle logicke linie (na prvni poslech jsem ji tam nenasla vubec).

Velmi zabavny byl ale zpusob, jak se jednotlivi ucastnici oslovovali: pane velvyslance Gruso, pane doktore Kunstate, pani doktorko Starkova, a protoze hostem byl i Karel Schwarzenberg, tez - pane knize ("pan knize" z nich mluvil jeste nejnormalneji). Proto jsem radio nezavrela a kochala se jejich zpusobem konverzace. Lehce sroubovany. Trochu pripominal hovory Lady Bracknellove s Gwendolen Fairfaxovou, ale postradal Wildovu lehkost.

PS Jak myslite, ze by oslovovali knizete s doktoratem: pane doktore knize?

Mozna by mel nekdo ceske BBC jemne sdelit, ze zijeme v republice.

PPS Co je tyka medialnich besed, myslim, ze lepsi uz to nebude. Moderatori si bud nazvou diskutujici tak, ze jsou mezi nimi pouze zastupci jednoho myslenkoveho smeru (napr. tato beseda); kdyz uz se v pritakavajicim spolecenstvi jinak myslici clovek vyskytne, nepusti ho ke slovu. Takze jako zdroj pouceni o probirane problematice besedy slouzit nemuzou.

Mohly by ale slouzit alespon jako zdroj pobaveni. Nikoliv ve sve puvodni podobe (v te muzou zastoupit leda prasky na spani), ale v dramatickem zpracovani. Jazyk se uz od dob Hugo Pludka vyvinul, tak je skoda vsechna ta nadherna klise nezaznamenat. (Je to o tom vyslat signal, ktery by oslovil publikum v ruznych kontextech.) Nejaky novodoby Simplicius Simplicissimus by mohl potkavat postkomunisticke Lady Bracknellove v mediich a institucich. Asi by taky nakonec skoncil rezignovane na pustem ostrove.

Bojí se ředitel ČT Jiří Balvín rozhovoru s Britskými listy? Jiří Balvín napsal Britským listům, že na rozhovor s nimi nemá čas, zároveň však poskytl rozhovor MFD a ani ostatní média - s výjimkou Britských listů - nemají problém rozhovor s ním získat. (JČ, TP)

Zákon pro kočku. Stručná rekapitulace toho, jak státní a veřejnoprávní instituce odpovídají Britským listům podle zákona o svobodném přístupu k informacím:

Vládnímu mluvčímu Roučkovi: Jaký plat dostává Jindřich Marek, který tráví pracovní dobu psaním hulvátských e-mailů žadatelům o informace? Úřad vlády odmítl informaci poskytnout, BL se odvolaly, Úřad neodpověděl.
Radě RTV: Kdo vlastní české komerční televize? Rada odmítla informaci poskytnout, BL se odvolaly, Rada odvolání zamítla, BL na ni podaly správní žalobu.
České televizi: Jaké jsou podmínky sponzorování organizace Člověk v tísni při ČT? Televize odpověděla uspokojivým způsobem.
ČSÚ: Kolik stály znalecké posudky k bezpečnosti sčítání? ČSÚ odpověděl uspokojivým způsobem.
České televizi: Jaké jsou rozpočty pořadů a kolik berou vaši zaměstnanci? Televize v zákonné lhůtě neodpověděla, BL se odvolaly, ČT nereagovala ani na odvolání, BL na ni podají žalobu.
ČSÚ: Pošlete nám zprávu o bezpečnosti a tři znalecké posudky. ČSÚ odpověděl, že nepošle, BL se odvolaly, lhůta pro rozhodnutí končí za dva týdny.
ČSÚ: Berete v úvahu nepřípustný posudek Jindřicha Kodla a zaplatíte mu za něj? ČSÚ neodpověděl, BL se odvolaly, lhůta pro rozhodnutí končí příští týden.

Přispějte na investigativní práci Britských listů. Částka, vybraná na od sponzorů BL dosáhla do 14. března 350 000 Kč. Potřebujeme však na roční provoz cca 500 000 Kč a doufáme tedy, že přispěje ještě i další cca stovka čtenářů, kteří to přislíbili. Příspěvky čtenářů cítíme jako velký závazek a zároveň uznání. (JČ, TP)

Zdařilou fotoreportáž z Podkarpatské Rusi od Jiřího Kohouta jsme publikovali zde, zde a zde.

Kde je teď v Praze k dostání kniha "V hlavních zprávách: Televize" o vánočním vzbouření v České televizi. Především v knihkupectví Fišer v Kaprově ulici a v Arbesově knihkupectví, Štefánikova 26, Praha 5. Kniha je k dispozici také zde v internetovém knihkupectví Kosmas za lidovou cenu 118 Kč plus poštovné (má 366 stran), kde je na prvním místě Top Ten nejprodávanějších titulů. V internetovém knihkupectví Kosmas lze platit i úvěrovou kartou, tedy objednávat knihy i ze zahraničí. Podle Lidových novin z 10. března je naše kniha druhým nejprodávanějším titulem v knihkupectví Fišer. Je také možno si ji koupit v běžné pracovní době přímo v pražském nakladatelství ISV, Kafkova 42, Praha 6, tel. 2432 1098.

ČTK dává knize "V hlavních zprávách: Televize" osm bodů z deseti. Před dvěma týdny zveřenila ČTK o naší knize zabývající se krizí v ČT tuto recenzi. Záporná recenze obsahující nepřesné informace (recenzent neuvedl správně ani jména obou autorů knihy) z pera Jiřího Peňáse, novináře ze čtyřkoaličního Respektu, vyšla v časopise Týden.

Studii Miroslava Brady o základních principech televizního zpravodajství publikujeme v angličtině na tomto místě. Petr Sládeček z Londýna, který nám ji zprostředkoval, k tomu dodává:

Skutecne si myslim,ze by mela byt doporucenou nebo snad i povinnou cetbou vsem redaktorum z 'oteenky', zejmena pak pasaze o 'konstrukci reality' ve zpravodajstvi.

Britské listy dál trpělivě očekávají vyjádření pražského Úřadu vyšetřování ke studiu Martina Kloubka na sovětské policejní škole i k tomu, zda si policisté mají právo předvolávat občany k výslechu na druhý konec republiky. Písemné vyjádření nám policejní mluvčí Soňa Jindráková přislíbila už před několika týdny, avšak slib dosud nesplnila. (TP)

Zůstanou platy zaměstnanců veřejnoprávní televize a rozpočty pořadů tajné? Začalo to nadějně: Česká televize potvrdila naši žádost o informace a poté si vzala na odpověď dalších deset dnů. Nyní marně uplynula i prodloužená lhůta, a protože pracovníci ČT nereagovali ani na naše zdvořilé e-mailové upozornění, že mají nejvyšší čas odpovědět, podali jsme podle zákona o svobodném přístupu k informacím odvolání. Tím se nyní ze zákona musí zabývat ředitel České televize Jiří Balvín; jen on má právo rozhodnout, zda platy a náklady pořadů zůstanou tak jako doposud "veřejnoprávním tajemstvím" nebo se televize podrobí zákonu č. 106/1999 Sb., jak jí to přikázali poslanci novelou zákona o ČT. Nejsme optimisty: sto tisíc lidí na Václavském náměstí jistě nedemonstrovalo za to, aby televizní hrdinové nechali do svého účetnictví nahlédnout ty, kdo jejich činnost financují - plátce televizních poplatků. (TP)

Žádáme podle zákona přesné, podrobné a otevřené informace o financování jednotlivých pořadů (včetně např. i odměn pro jejich moderátory) a informace o platové škále v České televizi. 25. ledna 2001 vstoupil v platnost a zároveň nabyl účinnosti zákon č. 39/2001 Sb., který mění zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím tak, že povinnými subjekty ve smyslu tohoto zákona jsou nyní rovněž "veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky". Z toho vyplývá, že se povinným subjektem stala i Česká televize. Žádáme proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o údaje týkající se hospodaření České televize, viz tento text. Také jsme chtěli o ČT vědět, za jakých finančních okolností v ní působí organizace Člověk v tísni, viz zde, a tyto informace jsme už dostali. Psali jsme o tom zde. Vyplývá z nich znepokojující zjištění, že Člověk v tísni užívá v ČT šest kanceláří a dva sklady za velmi nekomerční činži 8300 Kč měsíčně - dotují to televizní diváci svým poplatkem.

Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (údajně není v provozu)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

Recenze právě česky vydané hry holandského autora Jeroena van den Berga "Žena podle Schopenhauera od Michaely Černé je na tomto místě.

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.