Člověk má jen 30 000 genů
Člověk má jen dvakrát tolik genů jako muška octomilka. Co se s tím dá podniknout, ptal se 22. března v deníku Guardian Michael Morgan, profesor vizuální psychofyziky na City University v Londýně. Shrnujeme.
Kolik je 99 na pátou? Většina lidí umí odpovědět jen jako počítač Deep Thought: "Bude to chvíli trvat." Rudiger Gamm je známý německý početní talent a dokáže takovéto příklady řešit z hlavy. Nedávný článek v časopise Nature Neuroscience analyzoval, co se mu děje v hlavě když počítá. Vědci zjistili, že počítání je pro mozek totéž, čím je sex pro penis, a zaznamenali, že krev teče do těch částí mozku, které jsou během vypočítávání složitých příkladů nejaktivnější. Zjistili, že Rudiger Gamm používá k počítání jiné části mozku než normální lidi.
Psychologové konstatují, že viktoriánští frenologové neměli pravdu, když měřili schopnosti lidí podle hrbolů na lebce. Avšak frenologové měli pravdu, když usoudili, že různé části mozku vykonávají různé funkce. Specializace je často nesmírně překvapující. Mozek reaguje na známky strachu u jiné osoby zvýšenou činností v oblasti tvaru mandle, zvané amygdala. Pulvinární oblast řídí naši pozornost (pulvinus je latinské slovo pro pohovku, takže zřejmě se to týká také sledování televize).
Jiný článek v časopise Nature Neuroscience popisuje různé oblasti mozku, které reagují na "finanční odměnu a tresty". Když nám někdo dá peníze, určitá část mozku vyjadřuje potěšení, kdežto když nám peníze odeberou, jiná část mozku vyjadřuje nelibost. Ještě víc překvapující je, že vysoce specifická část mozku je aktivována, když lidé pojmenovávají zeleninu: že by to mělo něco společného s dlouho očekávanou odpovědí na otázku, zda je rajče zelenina nebo ovoce?
Lidský mozek je silně stimulován zjištěním, že se lidský genom skládá jen z 30 000 genů. To je jen dvakrát tolik, kolik genů má muška octomilka, která není zrovna proslulá schopností počítat, a je to přibližně tolik genů, kolik jich má plevel na zahradě. Genetikové jsou skutečně uraženi, že stačí tak málo genů na výrobu něčeho tak složitého a chytrého, jako je genetik. I kdyby těch 15 000 genů tvořilo náš mozek, kolik genů se účastní na vyjmenovávání zeleniny? Na Večeru tisíciletí, který se pořádal v Bílém domě, řekl jeden vědec: "Kdybych vám dal seznam součástek, z kterých se skládá Boeing 777 - má 100 000 součástek - myslím, že byste ho nesestavili a v žádném případě byste nepochopili, proč to letadlo vůbec létá."
Ale je možno získat seznam součástek, které tvoří mozek? Byl by na seznamu takovýchto součástek každý neuron a jeho spojení se všemi ostatními neurony (to je nemožné, protože těchto spojení je 10 na čtrnáctou a nemusíte být matematické zázračné dítě jako Rudiger Gamm, abyste pochopili, že to je víc spojení než genů).
Rozdíl mezi lidským mozkem a letadlem Boeing 777 je v tom, že růst mozku se částečně řídí zkušeností. Kdyby letadlo Boeign 777 vyšlo z výrobní haly v Seattle jako jízdní kolo, které se postupně učilo stále lépe létat získáváním dalších a dalších součástek, to by byla lepší analogie. O vývoji lidského mozku víme tolik, že začíná růst jako neuspořádaná první verze knihy. Vzniká velký počet buněk a spojení mezi buňkami, které v konečném mozku nemají žádnou funkci. Mozek poslouchá moudrou radu anglického spisovatele a slovníkáře z 18. století dr. Johnsona: "Přečtěte si, co jste napsali, a když přijdete na pasáž, která se vám zvlášť líbí, vyškrtněte ji." Bujné, neukázněné a nedisciplinované buňky a spojení jsou postupně zlikvidovány a nakonec zůstává jen strohá, dospělá struktura.
Mozek přitom dostává impulsy zvenčí. Už před narozením slyší dítě v těle matky zvuky a protože nevnímá žádné světlo, rohovka vytváří virtuální realitu a posílá nervové impulsy mozku. Jak důležité jsou tyto signály pro vývoj? Nevíme, ale je velmi pravděpodobné, že přirozená selekce vytvořila inteligentní plán jak využít vysoce efektivně jen malého množství genů. Náš imunitní systém dokáže rozeznat doslova miliony cizích bílkovin. Skládá se jen z 300 genů. Z 300 je možno vytvořit velké množství permutací.
Rudiger Gamm si vytvořil svou zvláštní schopnost počítat tím, že dlouhá léta si několik hodin denně cvičil mozek. Jaksi se mu podařilo pozměnit propojení různých částí svého mozku. V seznamu lidských genů vysvětlení tohoto vývoje nenajdeme.
