Nevysvětlí Jung zákonitosti společnosti?
Jedna čtenářka píše v úvodu k příspěvku:
"Jung zákonitosti společnosti nevysvětlí - uryvky z C. G. Junga, otistene v patecnich BL, byly docela zajimave, ale domnivam se, ze jen mensi cast ekonomickeho, socialniho a politickeho zivota spolecnosti lze vysvetlit psychologickymi zakonitostmi. Kdyby po prvni svetove valce nebyli Nemci smlouvou ve Versailles ekonomicky srazeni do prachu, mozna by v jejich dusich nevznikly mysticke touhy po vudcovstvi psychopaticke osobnosti. (Domnivate se, ze napr. Goering, Himmler, Bormann, Speer byli zakomplexovani, a proto se stali nacisty?)
Raději nechám odpovědět samotného Junga:
C. G. Jung: Doslov k "Rozpravám k současným dějinám", Zurich 1946:
"Německo postavilo svět před ohromný problém, na který je zapotřebí se podívat z mnoha stran. Psychologický aspekt postihuje jen jednu fasetu tohoto problému. Jako psycholog mám ovšem sklon považovat právě tuto stránku za důležitou, musím však nechat na čtenáři, aby si o tom udělal vlastní úsudek."
C. G. Jung: Boj se stínem, London 1946:
"Kdo se zeptá psychiatra, co si o těchto věcech myslí, musí počítat s tím, že dostane odpověď z jeho zvláštního psychiatrického hlediska. Dokonce coby přírodovědec si psychiatr nečiní nárok na vševědoucnost, protože svůj názor považuje nanejvýš za příspěvek k nesmírně komplikovanému úkolu najít vyčerpávající vysvětlení."
Poznámka VP: Škoda jen, že s obdobným pocitem pokory se nesetkáváme u těch, kteří své vidění světa omezili výhradně na jeho vnější aspekty.
C. G. Jung: Doslov k "Rozpravám k současným dějinám", Zurich 1946:
"Že existovalo bezpočet příčin politické, sociální, ekonomické a historické povahy, které Němce vedly k válce, je stejně samozřejmé jako v případě obyčejné vraždy. Každý vrah má dostačující motivy, vždyť jinak by ke zločinu vůbec nedošlo. Aby však k němu skutečně došlo, k tomu je zapotřebí ještě zvláštní psychické dispozice. Proto také existuje kriminální psychologie."
C. G. Jung: Po katastrofě, Zurich 1945:
"Z Hitlerových spolupracovníků jsou Goring a Goebbels podobně působivými postavami. První je z rodu bodrých šejdířů, druhý je jako zjevný, přírodou zkrácený a zároveň poznamenaný kavárenský literát a falešný hráč, právě tak hodný opovržení jako nebezpečný. Každý kousek z této dojemné triády by sám o sobě stačil, aby přiměl instinktivně nadaného a nepokřiveného člověka k tomu, aby se před těmito lidmi třikrát pokřižoval.
Ale co se stalo? Hitler byl vynesen na nebesa, našli se dokonce teologové, kteří v něm viděli spasitele. Goring byl populární pro své slabosti. O jeho zločinech chtělo vědět jen málo lidí. Goebbelse lidé trpěli, poněvadž k úspěšnosti podle určitého názoru patří i lhaní, protože úspěch dle téhož názoru ospravedlňuje všechno. Tito tři najednou jsou tak silným soustem, že je téměř nepochopitelné, že se něco tak monstrózního vůbec mohlo dostat k vládě."
Poznámka VP:
Himmler byl vychován autoritativním otcem, jehož mu později představoval Hitler, byl na něm dost závislý. Také měl komplex neuskutečněné kariéry armádního důstojníka. Ke konci války se jej neúspěšně pokusil kompenzovat (nakonec se hodil marod).