Nevím, jak by se tvářil, kdyby byl někým hozen do jednoho pytle např. s nájemnými vrahy podnikatelů nebo “bílými límečky”, jimiž byly elegantně vytunelovány banky a podniky, protože takováhle kriminalita je u nás zase doménou bílých. “Můžete si za to sám, že na vás pohlížíme jako na jednoho z nich, když jste taky bílý!”
Znám různé slušné romské rodiny a vím, že z jejich dětí zase vyrůstají slušní lidé. Naopak znám i pár asociálních bílých rodin, jejichž děti lituji stejně jako cikáňata z asociálních romských rodin, protože jejich šance dosáhnout nějaké kvalifikace, a i jinak se vymanit ze svého prostředí, je bez pomoci společnosti nulová.
Do zvláštních škol jsou tyto děti (nejen romské, i bílé) strkány často jenom proto, že se rodiče příliš neobtěžují je do školy posílat, už vůbec je pro vzdělání nemotivují a pochopitelně jim doma s učením nepomůžou.
Za přihlížení nás všech si tak vychováváme další generaci asociálních lidí. Nebo myslíte, že kdybyste se v takové rodině narodil, měl byste kvalifikaci, kulturní návyky a motivaci i schopnost postarat se v životě o sebe?
Tvrzení, že se nechováme rasisticky vůči Vietnamcům, protože u nic nakupujeme, mě spíš pobavilo. Drtivá většina Čechů jim totiž, jistě naprosto "nerasisticky", tyká.
K mnohokrát v BL i jiných médiích rozebíranému problému Matiční ulice bych měla následující připomínky.
Problém je téměř vždy líčen jako rasový (a to rasisty i odpůrci rasismu), ale podle mě jde spíše o dost komplikovaný případ sociální. Je myslím zřejmé, že mezi neplatiči nejsou jen Rómové.
Taky jsem přesvědčená o tom, že ne všichni, co tam žijí, jsou asociální lidé, nepochybně tam skončili i různí slušní, ale sociálně slabí , např. osamělý důchodce nebo matka samoživitelka.
Domnívám se navíc, že i ti “asociální” neplatiči nemusí nutně všichni dělat kravál a svinčík.
Postavení nějaké zdi, která oddělí část slušných (obyvatel rodinných domků) a ty zbývající (sociálně slabé) nechá napospas “lůze”, přece není řešení.
Sociálně slabí by se v domech pro neplatiče vůbec neměli octnout, často by stačilo, kdyby jim někdo poradil, jaké mohou ve své situaci získat sociální dávky. Věci by také pomohlo, kdyby měli možnost se přestěhovat do levnějšího(ale slušného) bytu. To ale mizerná bytová situace u nás asi neumožňuje.
Co se týče “asociálních” neplatičů, kdyby mohlo být placení nájemného důsledně vymáháno, jistě by jich ubylo. Mnozí lidé neplatí, protože vědí, že jim to projde. Přitom některým stačí pohrozit zveřejněním, a dluhy splatí. Na ty otrlejší by jistě zabralo vězení pro dlužníky nebo alternativní tresty (prostě si dluh odpracovat).
Podobně je to s lidmi, kteří sousedy obtěžují hlukem nebo nepořádkem, a nemusí to být jen v domech pro neplatiče, často stačí jedna partaj v jinak slušném domě. Jak je možné, že proti takovému chování nemají slušní lidé obranu? (Že nějaká zeď není řešení, je tady zřejmé!) Nejsou zákony, které by vynucovaly řádné chování (pod hrozbou adekvátních postihů) nebo jenom nejsou důsledně dodržovány?
Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby asociálních lidí bylo co nejméně, ale (a tím se vracím k úvodní části svého příspěvku) to bychom museli něco udělat pro výchovu a vzdělání dětí z problémových rodin.
Nedělali bychom to přece jen pro ně, ale pro celou společnost!
Než jsem svoji reakci dopsala, objevil se v BL 
