(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Aktualizace, neděle 16.00:
Víkend byl ve sporu o Českou televizi ve znamení klidných pozičních přesunů. Stávkový výbor nerealizoval hrozbu, že v případě nesplnění svých požadavků zasáhne v sobotu v poledne do vysílání - ledaže by "zásahem do vysílání" byly míněny starokomické vstupy odborářů, které, jak je patrné i ze snímku, byly spíše zpestřením víkendového programu. Poslanci mezitím usilovně přemýšlejí, jak vybrat nové radní s aspoň roční provozní životností a jak zařídit, aby Rada - pokud možno nenápadně - zvolila právě toho ředitele, kterého si vyberou oni sami. Nic není v tuto chvíli nemožné: snad kromě představy, že by další vývoj v České televizi mohl mít nudný, bezskandální průběh. (TP)
Aktualizace, neděle 0.00:
Krotitelé "duchů"
Den a noc strávené v Poslanecké sněmovně
12.-13.1.2001
NÁZOR
I byl večer a bylo jitro, den první. (GEN 1,5)
Na počátku mimořádného jednání Poslanecké sněmovny byly nečisté naděje jedněch, malověrnost a strach druhých. Mnoho silných a květnatých slov, mnoho dějinných předsevzetí. Pak následovalo několik generací očekávání, s neúprosnou pravidelností vytrvale zrazovaných a tupených. V dusné a rušné atmosféře handlu se rodil kompromis. Nevím, zda byl kompromisem dobrým či špatným. Jedno ale vím jistě. Díky prvotnímu pochybení několika doposud ještě vůdčích osobností sociální demokracie byl bezectný. Ale přes tento kompromis, vynucený v nervózní a stresové atmosféře nepřetržité řady vyjednávání je nutno ocenit oněch 133 poslanců, kteří v závěrečném hlasování o mnoho hodin později zvedli ruku PRO a potvrdili tak vůli VĚTŠINY volených zástupců občanů České republiky. Vůli nepodvolit se intrikám, nátlaku a věrolomnosti, i kdyby byly maskovány ušlechtilými a líbivými slovy o demokracii a vládě lidu. Protože lid je něco víc než sebevětší náměstí či hrstka intrikánů nějaké koalice. Protože vůle občanů se v demokratické společnosti projevuje v orgánech občany zvolených a procedurami k tomu schválenými zákonem. Vůle zákonodárců se neprojevuje ve spacáku, ale ve sněmovně. Rozhodnutí sněmovny může uspokojit stávkující redaktory, kteří dosáhli splnění požadavků na odstoupení Rady a volby nové z návrhů, vzešlých z institucí občanské společnosti. Může uspokojit i občany, kteří teprve dnes vidí nezávislost a objektivitu redaktorů, zaujatých svým vlastním příběhem, svým vlastním hrdinstvím, svým vlstním osudem. Mohou posoudit, zda redaktoři budou objektivní a nestranní ve své vlastní věci.
Neuspokojí ale asi ty politiky, kteří využili situace a připojením politických požadavků k požadavkům stávkujících chtěli dosáhnout monopolního obsazení pozic ve všech veřejnoprávních médiích, mimořádných voleb a pod tlakem "ulice" způsobit změnu mocenských poměrů v zemi. Ani fakt, že prezident považuje "dynamické a mladé" politiky čtyřkoalice za nadějné, či to, že politikům čtyřkoalice dalo svůj hlas ve volbách cca 8% obyvatel státu a ti tím získali za jásání Hradu většinu senátorů - tyto fakta nic nemění na tom, že preference čtyřkoaličních stran neustále oscilují u jednociferných čísel...
Je otázka, jaký pohyb nastane nyní ve vládní straně - sociální demokracii. Během několika měsíců se bude konat sjezd ČSSD a ne nevýznamným tématem se dozajista stane chování jejích špiček a poslanců během této krize. Odpovědnost, síla a rozhodnost byly u některých z nich nahrazeny bojácností a malomyslností. Ochromení parlamentního klubu vypočítavostí předvolebních kalkulací znamená pro členskou základnu vážné varování už nyní. Vážné varování tváří v tvář ambicím na vytvoření dlouhodobého programu ČSSD, nové vize politiky pro nové století. Pokud v čele ČSSD budou stát lidé, jejich srdce bude bít uprostřed hrudi či napravo, potká sociální demokracii osud "doplňkových" stran - bezvýznamná malost. Stalo se to už porevolučním socialistům, Dienstbierově vizi středové strany Svobodných demokratů, LSNS - národním socialistům , Wagnerově a Kocábově retro-vizi Politického klubu či Battěkovým Sociálním demokratům. Protože programová koalice sociálních demokratů s Unií svobody, KDU-ČSL, ale i ODA a DEU by zavedlo ČSSD do slepé uličky. A o to v minulých dnech mimo jiné šlo. Nešlo o svobodu slova, ale o její opak. Nešlo o parlamentní demokracii, ale o její opak. Nešlo o občanskou společnost, ale o její opak. Doufejme, že zážitky z posledních týdnů byly poučením nejen pro stávkující, občany, ale i pro mnohé politiky. Doufejme, že rozbouřené myšlenky se uklidní a následovat bude odpovědná správa věcí veřejných ku prospěchu veřejnosti, odpovědná politika. Protože ona je podle řeckých klasiků věc veřejná, nikoliv televize.
Aktualizace, sobota 3.30:
Krátce před třetí hodinou přijala Poslanecká sněmovna novelu zákona o České televizi. Byla schválena řada pozměňovacích návrhů, např. rotační princip pro jmenování Rady ČT nebo podřízení České televize (a dalších podobných institucí) zákonu o svobodném přístupu k informacím a (spolu s Českým rozhlasem) zákonu o zadávání veřejných zakázek. Protože nebyl schválen čtyřkoaliční návrh, aby se procesu nominace radních účastnila horní komora Parlamentu, poslanci Čtyřkoalice nakonec hlasovali proti přijetí zákona. Podle očekávání prošel návrh, aby pravomoci Rady ČT dočasně převzala Sněmovna. (TP)
Co znamená průběh projednávání zákona? Zdánlivě vše proběhlo ve starém dobrém opozičně-smluvním gardu. Navrhování radních organizacemi je pouhou dýmovou clonou (nebo, chcete-li, alibi) a Čtyřkoalice neměla dost silné motivační prostředky, aby přiměla sociální demokraty hlasovat pro zapojení Senátu do procesu nominace, takže rebelující zaměstnanci sice získali vše, oč usilovali, ale většinový vliv nad Českou televizí zůstává v rukou stran opoziční smlouvy. Teď půjde o to, zda dynamičtější poslanci ČSSD zachovají loajalitu straně nebo se přidají na stranu Čtyřkoalice, což by jim mohlo přinést nadějnější, ale riskantější mediálně orientovanou kariéru. Pro televizi samotnou je včerejší jednání jednoznačně špatnou zprávou: mocenské poměry se vrátí - byť s jinými lidmi a v jiné procedurální úpravě - před 12. prosinec 2000. Jak říkají Angličané: "Back to square one". (TP)
Aktualizace, pátek 22.00:
Rada ČT byla odvolána. Ve 21.32 Poslanecká sněmovna svým usnesením podruhé za sebou konstatovala, že Česká televize neplní zákonem stanovené veřejnoprávní poslání, čímž odvolala po necelém roce z funkce zbývající členy Rady České televize Janu Dědečkovou, Pavla Kabzana, Jiřího Kratochvíla, Marcellu Marboe-Hrabincovou, Miroslava Mareše a Františka Mikše. Hlasování o odvolání Rady mělo dva "disidenty", Jiřího Payna (ODS) a Miloslava Kučeru st. (ČSSD), o usesení jako celku se hlasovalo poměrně jednotně. (TP)
Po dramatickém hlasování, kdy s emotivními apely ke svým poslancům vystoupili Václav Klaus i Miloš Zeman, sněmovna rovněž přijala usnesení, že v České republice nebyla a není ohrožena svoboda slova. --- Věru cenné usnesení, na jaké by mohl být pyšný i běloruský parlament! (TP)
Veřejné slyšení v Senátu o situaci v České televizi nepřineslo žádná překvapivá zjištění ani o České televizi, ani o Senátu. Kdyby se konalo o týden dřív, mohlo mít, teoreticky vzato, dokonce určitý význam. (TP)
Prohlášení Jiřího Hodače - Odstupuji
Před týdnem jsem byl převezen na jednotku intenzivní péče motolské nemocnice. S akutními zdravotními problémy a po nepřetržité řadě dnů - od chvíle zvolení do funkce generálního ředitele České televize - s dvacetihodinovou pracovní dobou, bez možnosti spánku a minimálního odpočinku, a po dezinformační štvanici, která svým rozsahem a mírou zkreslení skutečnosti zřejmě nemá obdoby v moderní historii této země. Na základě dnešní konzultace s ošetřujícím lékařem a po vyhodnocení objektivních podmínek, na nichž závisí možnost a rychlost rekonvalescence, jsem bohužel musel akceptovat závěr, že v tuto chvíli nemohu vykonávat funkci, do níž jsem byl legálně zvolen, a proto jsem se rozhodl rezignovat na ni ze zdravotních důvodů. Učinil jsem tak písemně do rukou předsedy Rady ČT pana M. Mareše.
Funkci generálního ředitele ČT jsem přijal s tím, že ji budu vykonávat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, a to i za cenu mimořádných osobních obětí. Včetně ceny, kterou případně zaplatím na vlastním zdraví. Myslím, že jsem tak učinil beze zbytku.
Narodil jsem se v této zemi a přesto, že jsem velkou část života prožil jinde - ve státech s vyspělými systémy parlamentní demokracie - vždy jsem ji považoval za svůj domov a nikdy mne nenapadlo, že posléze se stanu terčem těch nejnepředstavitelnějších a lidsky nejubožejších forem osobních útoků, zprostředkovaných médii. Přiznám se, že ještě před třemi týdny bych nevěřil, že něco tak nízkého je možné v zemi, jež ještě v první polovině dvacátého století patřila k nejvyspělejším částem světa i v kultuře mezilidských vztahů a kvalitě tehdejší žurnalistiky. Žurnalistika je nejen o rutině a řemesle, ale především o pokoře před pravdou a zodpovědnosti vůči druhým.
Spolu se skupinou spolupracovníků, kterých si nesmírně vážím, jsem se ocitl uprostřed problému, jehož zásadní řešení překračovalo naše hlavy. Nechci rozebírat argumenty pro a proti, týkající se existujících mediálních zákonů, způsobu volby Rady ČT atd., které byly označeny za klíčové v dané situaci, nicméně musím znovu zdůraznit to, co bylo později opakovaně potvrzeno, a totiž že volba generálního ředitele ČT byla zcela legální. A tudíž ti, kteří ji odmítli akceptovat, jednali v rozporu se zákonem, což mělo v neposlední míře za následek i ohromné škody na morálním vědomí a právních jistotách společnosti. Ve snaze dobrat se řešení jsem důsledně postupoval cestou zákona a bohužel musím konstatovat, že možnosti, jak zákon prosadit ve chvíli, kdy je to velmi potřeba, byly pro mne trpkým zklamáním. Žil jsem řadu let ve vyspělých zemích, kde něco podobného by nebylo možné. A ještě donedávna jsem si myslel, že něco podobného není možné ani v zemi, která už sahá po klice brány Evropské unie.
Věřím v rozumné lidi. Moje rozhodnutí je těžké, ale po rozmluvě s lékařem je musím přijmout. Děkuji všem, kteří mi v mé práci s mimořádnými osobními oběťmi pomáhali a doufám, že schopnosti a morální kvality, které v těžkých chvílích prokázali, dojdou ocenění. Stejně tak děkuji všem, kteří mi svými telefonáty, telegramy, dopisy, e-maily i osobními rozhovory dodávali i po nekonečných probdělých nocích síly prát se za něco, co za to stojí. A opravdu to za to stálo.
George Hodač
11. ledna 2001
Zástupci Iniciativy Brno 20/21 a členové krizového výboru zaměstnanců studia ČT Brno vítají odstoupení Jiřího Hodače: Chceme víc!
Vítáme odstoupení Jiřího Hodače z funkce generálního ředitele ČT a považujeme to za nezbytný krok při řešení krize v ČT. Zároveň však není možné tento krok považovat za konečné řešení nastalé krize. V této souvislosti považujeme za naprosto nutné také odstoupení všech členů vedení ČT dosazených Jiřím Hodačem, zejména manželů Bobošíkových. Za naprosto nezbytné také považujeme rezignaci ředitele brněnského studia ČT Zdeňka Drahoše.
Zároveň s tím trváme na svých dosavadních požadavcích, tedy: odstoupení současné rady České televize a urychlené projednání novely zákona o ČT.
Do doby, než se toto uskuteční, považujeme za nutné setrvat ve stávce.
Za krizový výbor zaměstnanců studia ČT Brno
Roman Ondrůj
Tel.: 0602/ 865 666
Dívám se a nevěřím svým očím: jako příští krok bude Čtyřkoalice organizovat politické procesy? Bude Jiří Hodač rituálně popraven na Václavském náměstí?
Jan Čulík
Česká politika se už od sedmdesátých let pohybuje kupředu prostřednicvím emocionálních kampaní - jednou organizovala sjednocená média kampaně proti Pinochetovi, podruhé kampaně na podporu americké komunistky Angely Davisové, posléze proti chartistům, "Ztroskotancům a zaprodancům". Atd. Zdálo se mi tehdy, že tomu snad nikdo nemůže věřit: na co si však národ navykl, to mu zůstalo. Dnes se ke svým hlubinným návykům vrací. Racionalita jde stranou: sdělovací prostředky, zejména televize, zavelí do útoku, a národ se valí poslušně na barikády. Nejprve všichni nenáviděli komunisty (i když s režimem většina lidí kolaborovala) a po tři čtvrtiny devadesátých let se účastnili obligátních hodin nenávisti vůči komunistům; kopali do mrtvoly. Pak se objevila celá řada dalších zástupných témat. Diskreditace ODS a Václava Klause, pokusy zničit sociální demokracii Bamberkem a Štiřínem, rehabilitace zdiskreditované policie jejím "čackým bojem proti cizáckým demonstrantům" během vrcholné schůzky MMF a SB; a nyní Jiří Hodač, zosobnění ďábla a všeho špatného v dnešní České republice.
Neexistuje jediný důkaz, že by byl do vedení České televize Hodač jmenován v důsledku spiknutí ODS. To dokonce popřel i vysoký pracovník vedení ČT Nikolaj Savický v dlouhé analýze, ve které obhajoval řádění vzbouřenců z České televize jako očistný boj za "autentickou televizi veřejné služby".
Proti čemu ti lidé demonstrují? Proč se nechávají zblbnout a stávají se obětí stádovitých hysterických kampaní bez racionálního jádra? Je to fašismus. Republika si tady zadělává na vznik nového totalitního státu.
Političtí manipulátoři z hradní kliky, z Unie svobody a ze čtyřkoalice zjevně doufají, že z uměle vytvořené televizní krize vytlučou pro sebe politický kapitál. Podaří se jim skutečně vyvolat předčasné volby? Bude emocionální potenciál pouličních demonstrací stačit k tomu, aby 4K ve volbách zvítězila? A odstraní případné volební vítězství 4K, seskupení bez řádného politického programu, jemuž se ani v Senátě nepodařilo vytvořit poslanecký klub, a zároveň likvidace zkorumpované ODS politickou frustraci dnešních demonstrantů?
Opravdu bude důsledkem dnešních demonstrací vznik profesionální, nestranné a racionálně kritické veřejnoprávní televize (tu právě chtěla vytvořit Rada ČT a Jiří Hodač), Česká republika zbohatne a stane se předním, sofistikovaným evropským demokratickým státem?
Poznamenává Juliana: Myslim, ze slovo fasismus, ktere pouzivate ve svem aktualizovanem
komentari, je prilis silne. Ale jinak je to sileni iracionality a lyrickeho
pojeti skutecnosti dost neprijemne. Clovek se nekdy az boji, ze taky ztrati
zdravy rozum.
Poznamenává Bohdana Marvalová:
Jako příští krok odstoupí, či budou odstoupeni všichni podle požadavků krizových či stávkových výborů. Vzbouření na vsi zvolna vyšumí a vše se navrátí do starých kolejí. Nebuďte tak patetický, pane Čulíku a nesahejte hned po sedmiocasé kočce, nebuďte tak strašný ve svém hněvu. Návyky českého národa nejsou horší ani lepší než návyky jiných národů a říkat, že se národ poslušně valil na barikády, je přinejmenším přehnané. Sám říkáte, že televize byla jen dalším v řadě zástupných témat, nedělejme z něj tedy téma kruciální. Řekněme raději, že velký dav lidí ( dodejme, že hlavně Pražanů ) dal na náměstích průchod své nespokojenosti se stagnací zdejší politiky v důsledku opoziční smlouvy, s tunelováním a korupcí, s nepoctivostí na všech úrovních. Činil tak spořádaně, bez jediné rozbité výlohy, bez převrácených a zapálených aut a bez rozbitých nosů.
Politické procesy? Fašismus ? Nedejte se vysmát, pane Čulíku! Předčasné volby? Vsadila bych se, že už se o nich na dnešních demonstracích nemluvilo. Zazpívala Dagmar Pecková, Jan Werich četl pohádky a párkařské stánky měly napilno. Dopřejme revolucionářům ještě chvíli plouhat se po ulicích a hospodách s bikolorami a utahanými prapory.
Vše (či téměř vše), co se o tom říct dalo, jsme si již v Britských listech řekli a nastává nový, všední den. Dobré ráno.
Poznámka JČ: Nemyslím, že je to tak nevinné, jak to líčí paní Marvalová. Zcela byl ochromen český právní řád. Zaměstnanci nyní mohou vyhnat svého ředitele. Jeden člověk - možná nepříliš schopný manažer - který přišel ke své démonizaci jako slepý k houslím - byl dohnán do nemocnice. Až si příště někdo zamane, bude organizovat z politických důvodů hon na čarodějnice na někoho jiného. Metoda byla úspěšně zdokonalena od manifestací "Děkujeme, odejděte" až po dnešek a nyní vyzkoušena. Zaměstnání druhořadých televizních redaktorů byla - dočasně - zachráněna ponižující skandalizací nevinného člověka. Jak to, že to skoro nikomu nevadí? - Proč by se skandalizace a vytváření emocionálních honů na čarodějnice nemohlo v české politice nyní užívat jako hlavního prostředku pro získání moci častěji. Vždyť lidé na to slyší - o skutečnou, racionální podstatu problému se nezajímají. Právě proto, že národ není ve své většině schopen racionálně analyzovat příčiny své nynější frustrace (argument "Republika stále chudne, a proto budu demonstrovat proti Hodačovi", byl vždycky absurdní), bude jeho frustrace sílit a bude stále lehčeji zneužíván pro tyto šílené, lyrické kampaně - které nakonec budou znamenat i smrt.
K tomu viz též velmi zajímavý názor Jaroslava Štemberka, který přišel po uzávěrce a je vystaven v závěru dnešních BL. Ještě více než Jaroslav Štemberk však považuji za znepokojující, že se lidé nechají zmanipulovat kvůli zástupnému problému v důsledku nedostatku informací něčím, co není pravda. V tom hrozí velké nebezpečí pro českou společnost, argumentuji. JČ
Dnem Velkých Resignací se stal čtvrtek 11. ledna. V krátkém sledu odstoupili ze svých funkcí členové Rady České televize navržení ČSSD Petr Hájek a Václav Erben a poté, údajně ze zdravotních důvodů, i zaměstnanci neuznávaný generální ředitel ČT Jiří Hodač. Zatímco Hájek a Erben si pouze vylepšují životopis (celá Rada bude s velkou pravděpodobností zítra nebo v pondělí odvolána Sněmovnou), Hodačova resignace přichází o několik dnů později, než jsme předpovídali. Podstatné však je, že Hodač nerevokoval žádné personální změny, které provedl, a tak ve svých funkcích zůstává celý jeho management včetně ředitelky zpravodajství Jany Bobošíkové a kontroverzního finančního ředitele Jindřicha Beznosky. Ředitelské kompetence dnešním dnem přecházejí na Věru Valtrovou, která byla až do prosince podnikovou právničkou České televize. (TP)
Špión vzbouřenců u Jany Bobošíkové. Mladá fronta dnes včera informovala o tom, že jeden z členů výrobního týmu u Jany Bobošíkové byl špión vzbouřenců,který tam natáčel skrytou kamerou. Vzbouřenecká Česká televize se prý chystá z toho udělat pořad. - Bylo by jistě zajímavé dovědět se, co vedlo Janu Bobošíkovou ve stresu k fatálnímu rozhodnutí vysílat stejně hrubou propagandu, jakou vysílali vzbouřenci. Potíž ovšem je, že jakýkoliv pořad, který nyní o tom odvysílá vzbouřenecká Česká televize, je naprosto nevěrohodný. Vzbouřenci přestali fungovat jako veřejnoprávní televize - redakce zpravodajství tak nefungovala nakonec nikdy - teď je to jen stoprocentně jasné. Vzbouřenecká zpravodajská redakce naprosto netuší, co je to veřejná služba, co je to kritický odstup od zpracovávaných témat. Z tohoto důvodu je zjevné, že jakékoliv "investigativní" či skrytou kamerou natočené pořady jsou naprosto nedůvěryhodné, protože si divák nebude nikdy jist, jak svůj materiál vzbouřenci ve prospěch své věci zmanipulovali.
Legislativní nouze se může vztahovat pouze na zákon o ČT, zákon o ČRo zůstává mimo. Toto je stručné shrnutí včerejšího usnesení kulturního výboru Sněmovny. Znamená, že Parlament by měl projednávat ve stavu legislativní nouze (jako provizorium) pouze zákon o ČT. Tak by vznikl prostor, aby ministr Dostál předložil návrh zákona o ČRo standardním způsobem do vlády, ta jej standardním způsobem projednala a následně tento vládní návrh odešel do Sněmovny. (šok)
Jak uvedly čtvrteční Lidové noviny, dva členové Rady ČT, Miroslav Mareš a Petr Hájek, mají na pracovišti problémy v důsledku svého angažmá v současném sporu kolem České televize. Proti Marešovi jsou prý organizovány studentské petice, charakter Hájkových potíží Lidové noviny neupřesnily. (TP)
Tiskové prohlášení:
Plně respektuji právo občanské iniciativy Česká televize - věc veřejná pořádat na podporu svých požadavků demonstrace. Zásadně však odmítám, že k jejich svolávání je zneužívána obrazovka veřejnoprávní České televize. Dochází tím k hrubému porušování zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se podobnými jevy ve vysílání sice zabývá v rámci správního řízení zahájeného s Českou televizí již 22.12.2000, nicméně chci touto cestou upozornit na toto hrubé porušování zákona také exekutivní orgány České republiky.
Petr Štěpánek, místopředseda Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání
11.1.2000
Poznámka TP: Souhlasím - dost na tom, že televizi ve svých předvolebních kampaních zneužívají členové mediální Rady.
Poznámka k poznámce TP: Nikoli zneužívají, nýbrž využívají. Podle přesně stanovených pravidel hry. Nedostal jsem na obrazovce ani o vteřinu víc než Pithart či Šlouf. Za mediálně nejzajímavější vyhlásili chrudimský volební obvod novináři, nikoli já. Petr Štěpánek
Poznámka TP: Ani jeden ze zmíněných protikandidátů ovšem neměl unikátní příležitost k sebeoslavné tirádě, jakou dostal Petr Štěpánek od moderátora Podzimka v pořadu Partie na Primě, a o žádném z nich neprohlásil den před volbami šéf druhé celoplošné komerční televize, jaký je to skvělý chlapík. Je mi líto, neumím si představit střet zájmů v krystalicky čistší podobě.
V pátek bude Senát jednat o krizi v České televizi, ale bude to fraška. Dá se to posoudit ze seznamu "nezávislých odborníků", kteři byli pozváni. Konstatuje Barbora Osvaldová:
Opisuji z
pozvanky: televizní pracovníci Dekoj, Mullerova, Ondruj, manazeri
Hodac, Chmelícek, Kasík, Mathe, medial. analytici a zastupci
akademicke sfery Smid, Kochman, Jaromir Volek univerzita Brno,
Wilhelm - rektor UK, Petr Moos-prodekan pro vidu a vyzkumnou
cinnost Fakulty dopravy CVUT, exekutiva a med. rady Dostal
Mares, Dedeckova, Rejchrt, Muchka, Grygar, Jirak, odbornici
na medialni pravo (!) Rupnik, Cibrian, Monika Pajerova diplomatka a
publicistka, Jana Chržova - vykonná reditelka Cs. helsinskeho
vyboru. Slyseni je nicmene verejne, od 10 hodin 12. 1., v Jednacím
sále Valdstejnskeho palace. Tak ze by tam meli pustit zastupce
medii, tedy i BL. Zdravi B.O.
Poznámka JČ: Kromě pár předhozených "obětí" (Hodač, Dědečková, Mareš) jsou, jak se zdá, pozvání především lidé, kteří sympatizují s establishmentem České televize anebo patří k politickému seskupení Václava Havla, tedy právě tomu seskupení, které provedlo v ČT vzbouřeneckou revoluci. (Jak může někdo někam zvát jako nestranného pozorovatele např. Jacquese Rupnika, který, jak jsme se přesvědčili na listopadové konferenci CEFRES, dělá ve svých údajně akademických vystoupeních otevřenou propagandu ve prospěch Václava Havla, je pozoruhodné.) Do třetí kategorie pozvaných patří tzv. "odborníci na všechno", osoby, které o vývoji v ČT za posledních několik let nevědí nic. Jana Chržová z Českého helsinského výboru, který nepomohl obětem policejní brutality při zasedání SB/MMF v Praze, je tak bojácná, že se zjevně připojí k nejsilnějšímu převládajícímu proudu.
Ad Barbora Osvaldová. Poznamenává Štěpán Kotrba:
O složení "spřátelených" hostí na veřejném slyšení jednala Monika Pajerová se senátorem Rumlem a senátorkou Rögnerovou den před Silestrem na chodbě před velínem České televize, kde dotyční senátoři bivakovali. Fotografie z tohoto domlouvání jsou zde http://www.tendence.cz/blisty/fg001230_4.htm. Nedivme se tedy, kolik a jakých "hostů" přijde a buďme připraveni na fakt, že nespřátelená či nesouhlasící veřejnost bude odkázána za dveře s poznámkou, že není místo. Neboť účelem není věci řešit, účelem je vytvořit na senátory soustředěný čtyřkoaliční tlak. Brainwashig se tomu říká anglicky, vymývání mozků česky. Jak se tomu říká v senátu? "Veřejné" slyšení.
Pochmurné prognózy Tomáše Peciny vycházejí... V květnu loňského roku zveřejnil TP v Britských listech dvě - trochu ironické - prognózy o dalším vývoji v ČT, jednu optimistckou a jednu pesimistickou. Bohužel vychází dost přesně ta pesimistická. Posuďte sami. (JČ)Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
MediaChannel o krizi v ČT. V angličtině se krizí v ČT zabývá MediaChannel na této stránce: http://www.mediachannel.org/originals/czech.shtml. Cituje mj. články Andrewa Stroehleina a Jana Čulíka, publikované anglicky o politické krizi, kterou uměle vyvolala sama televize, v časopise Central Europe Review..
Článek v Handelsblatu.. Upozorňuje Juliana: Vážený pane Čulíku,
nizozemské noviny NRC Handelsblad (čtou je střední a vyšší střední vrstvy)
10. ledna otiskly velký článek o krizi v ČT. Vyznění se liší od stanoviska
mezinárodní organizace novinářů. Píší, že druhořadým redaktorům se už
poněkolikáté podařilo zablokovat reformu zpravodajství.
Ze zpráv zahraničních agentur ani tak nemám dojem, že nás obdivují a že jsme
se přiblížili k Evropě, jak se tady uvádí, ale ať už zastávají jakékoliv
stanovisko, cítím ze zpráv spíš podtext, že v banánových republikách je
všechno možné. Ale je to jen DOJEM, na racionální analýzu nemám čas.
Guardian o tom, že televizní protesty nejsou bojem za svobodu slova. Internetové stránky britského deníku Guardian citují v tomto smyslu článek Jamese Partridge a Andrewa Stroehleina, které vyšly v časopise Central Europe Review. Německý Der Spiegel citoval v pondělí Jana Čulíka, že pražská televizní krize je internětelevizní pracovněprávní spor, který druhořadí televizní novináři proměnili v politickou záležitost: "Ausgewogene Berichterstattung, sagen Kritiker, habe es nie gegeben. Und der Journalistikprofessor Jan Culik zieht ironisch den Hut vor jenen Redakteuren, 'die jahrelang nicht faehig waren, eine kritische Analyse' massgeblicher Politiker zu Wege zu bringen, und nun den Coup landen, einen 'internen Arbeitsstreit in eine politische Krise' umzudeuten: 'Es gelang ihnen, den Eindruck zu vermitteln, als ob sich wieder der November 1989 abspiele.'"
Informace o krizi v České televizi, publikované anglicky v časopise Central Europe Review, doporučuje od včerejška světovému publiku "nejprestižnější internetová stránka na světě" (Daily Telegraph) Arts and Letters Daily. Central Europe Review publikuje k tomuto tématu dva články Jana Čulíka (v textu nazvaném "Mé zoufalství: Jak jsem dostal 100 000 lidí do pražských ulic" shrnuje Jan Čulík v České republice vícméně neznámé pozadí této krize a poukazuje na to, jak škodlivý vliv na českou společnost má skutečnost, že informace a debaty, které jsou volně k dispozici několika desítkám tisíc elitních čtenářů BL, jsou nepřístupny neinformované a tedy manipulovatelné široké české veřejnosti). V jiném článku mj. vysvětluje Andrew Stroehlein, proč je Jana Bobošíková uvnitř ČT terčem tak ostré nenávisti, a pražský pozorovatel James Partridge potvrzuje, že televizní protesty nemají nic společného s bojem za svobodu slova. CER také přináší v anglickém překladu výňatky z pátečního projevu Miloše Zemana ve sněmovně, vyjádření Jany Dědečkové, že Jiřího Hodače neodvolá, a článek vyjadřující standardní vzbouřenecký názor. - Britský list Guardian uvedl dne 29. 12. 2000 ve své příloze "The Editor", věnované mezinárodním sdělovacím prostředům, týdeník Central Europe Review jako jeden ze svých "oblíbených" ("favourite") časopisů za rok 2000. Guardian zejména chválil, jak týdeník CER psal o pražských antiglobalizačních protestech při zasedání MMF/SB. (Autorem těchto článků v CER byl podle materiálů, publikovaných v Britských listech, převážně Jan Čulík.)
Analýza Jany Dědečkové, "Proč jsem chtěla odvolat generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka" je ve Světě namodro zde.
Páteční vydání BL jsme aktualizovali textem velmi věcným textem zprávy Rady ČT, o níž páteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny měla jednat - Rada v něm vysvětluje, proč byl odvolán Dušan Chmelíček a z jakých důvodů rychle jmenovala nového ředitele. V pátečním vydání BL jsme také v pátek odpoledne zveřejnili vybrané projevy řečníků z parlamentu (podle www.psp.cz). Snažili jsme se vybírat charakteristická, politicky klíčová vystoupení. Jedná se o projevy poslanců, omluvte proto celkově nižší úroveň argumentace, než jaká bývá v Britských listech obvyklá. (TP)
Stavějí se Britské listy na stranu ODS? Čtenářům, kteří se případně domnívají, že BL "hájí" Jiřího Hodače a Janu Bobošíkovou z ideologických důvodů, protože "straní ODS a Václavu Klausovi", doporučujeme, aby pohlédli do tematického archivu Britských listů, viz heslo "politika, ceska, ODS, politikove, Klaus, Vaclav". Přečtěte si taky tento rozbor o tom, kdo nejvíce uškodil české společnosti za posledních deset let. (Je paradoxní, že dosud nadávali mnozí klausovští stoupenci editoru BL do "levičáků"...) Jenže ideologické vidění světa je zjednodušené, že...?
Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Z textu byly odstraněny pouze některé konkrétní finanční částky, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit oprávněné zájmy třetích osob; to se však netýká smluv s firmami, kde existuje zřejmé podezření z nekorektního jednání při zadávání zakázek, a samotnými členy kontrolní skupiny kritizovaných honorářů režiséra Jiřího Sequense. (TP)
Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)