Co je nového v České republice

Aktualizace, neděle 16.00:

Aktualizace, neděle 0.00:

Krotitelé "duchů"
Den a noc strávené v Poslanecké sněmovně

12.-13.1.2001

NÁZOR

Štěpán Kotrba

Na počátku mimořádného jednání Poslanecké sněmovny byly nečisté naděje jedněch, malověrnost a strach druhých. Mnoho silných a květnatých slov, mnoho dějinných předsevzetí. Pak následovalo několik generací očekávání, s neúprosnou pravidelností vytrvale zrazovaných a tupených. V dusné a rušné atmosféře handlu se rodil kompromis. Nevím, zda byl kompromisem dobrým či špatným. Jedno ale vím jistě. Díky prvotnímu pochybení několika doposud ještě vůdčích osobností sociální demokracie byl bezectný. Ale přes tento kompromis, vynucený v nervózní a stresové atmosféře nepřetržité řady vyjednávání je nutno ocenit oněch 133 poslanců, kteří v závěrečném hlasování o mnoho hodin později zvedli ruku PRO a potvrdili tak vůli VĚTŠINY volených zástupců občanů České republiky. Vůli nepodvolit se intrikám, nátlaku a věrolomnosti, i kdyby byly maskovány ušlechtilými a líbivými slovy o demokracii a vládě lidu. Protože lid je něco víc než sebevětší náměstí či hrstka intrikánů nějaké koalice. Protože vůle občanů se v demokratické společnosti projevuje v orgánech občany zvolených a procedurami k tomu schválenými zákonem. Vůle zákonodárců se neprojevuje ve spacáku, ale ve sněmovně. Rozhodnutí sněmovny může uspokojit stávkující redaktory, kteří dosáhli splnění požadavků na odstoupení Rady a volby nové z návrhů, vzešlých z institucí občanské společnosti. Může uspokojit i občany, kteří teprve dnes vidí nezávislost a objektivitu redaktorů, zaujatých svým vlastním příběhem, svým vlastním hrdinstvím, svým vlstním osudem. Mohou posoudit, zda redaktoři budou objektivní a nestranní ve své vlastní věci.

Neuspokojí ale asi ty politiky, kteří využili situace a připojením politických požadavků k požadavkům stávkujících chtěli dosáhnout monopolního obsazení pozic ve všech veřejnoprávních médiích, mimořádných voleb a pod tlakem "ulice" způsobit změnu mocenských poměrů v zemi. Ani fakt, že prezident považuje "dynamické a mladé" politiky čtyřkoalice za nadějné, či to, že politikům čtyřkoalice dalo svůj hlas ve volbách cca 8% obyvatel státu a ti tím získali za jásání Hradu většinu senátorů - tyto fakta nic nemění na tom, že preference čtyřkoaličních stran neustále oscilují u jednociferných čísel...

Je otázka, jaký pohyb nastane nyní ve vládní straně - sociální demokracii. Během několika měsíců se bude konat sjezd ČSSD a ne nevýznamným tématem se dozajista stane chování jejích špiček a poslanců během této krize. Odpovědnost, síla a rozhodnost byly u některých z nich nahrazeny bojácností a malomyslností. Ochromení parlamentního klubu vypočítavostí předvolebních kalkulací znamená pro členskou základnu vážné varování už nyní. Vážné varování tváří v tvář ambicím na vytvoření dlouhodobého programu ČSSD, nové vize politiky pro nové století. Pokud v čele ČSSD budou stát lidé, jejich srdce bude bít uprostřed hrudi či napravo, potká sociální demokracii osud "doplňkových" stran - bezvýznamná malost. Stalo se to už porevolučním socialistům, Dienstbierově vizi středové strany Svobodných demokratů, LSNS - národním socialistům , Wagnerově a Kocábově retro-vizi Politického klubu či Battěkovým Sociálním demokratům. Protože programová koalice sociálních demokratů s Unií svobody, KDU-ČSL, ale i ODA a DEU by zavedlo ČSSD do slepé uličky. A o to v minulých dnech mimo jiné šlo. Nešlo o svobodu slova, ale o její opak. Nešlo o parlamentní demokracii, ale o její opak. Nešlo o občanskou společnost, ale o její opak. Doufejme, že zážitky z posledních týdnů byly poučením nejen pro stávkující, občany, ale i pro mnohé politiky. Doufejme, že rozbouřené myšlenky se uklidní a následovat bude odpovědná správa věcí veřejných ku prospěchu veřejnosti, odpovědná politika. Protože ona je podle řeckých klasiků věc veřejná, nikoliv televize.

Aktualizace, sobota 3.30:

Aktualizace, pátek 22.00:

Prohlášení Jiřího Hodače - Odstupuji

Funkci generálního ředitele ČT jsem přijal s tím, že ji budu vykonávat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, a to i za cenu mimořádných osobních obětí. Včetně ceny, kterou případně zaplatím na vlastním zdraví. Myslím, že jsem tak učinil beze zbytku.

Narodil jsem se v této zemi a přesto, že jsem velkou část života prožil jinde - ve státech s vyspělými systémy parlamentní demokracie - vždy jsem ji považoval za svůj domov a nikdy mne nenapadlo, že posléze se stanu terčem těch nejnepředstavitelnějších a lidsky nejubožejších forem osobních útoků, zprostředkovaných médii. Přiznám se, že ještě před třemi týdny bych nevěřil, že něco tak nízkého je možné v zemi, jež ještě v první polovině dvacátého století patřila k nejvyspělejším částem světa i v kultuře mezilidských vztahů a kvalitě tehdejší žurnalistiky. Žurnalistika je nejen o rutině a řemesle, ale především o pokoře před pravdou a zodpovědnosti vůči druhým.

Spolu se skupinou spolupracovníků, kterých si nesmírně vážím, jsem se ocitl uprostřed problému, jehož zásadní řešení překračovalo naše hlavy. Nechci rozebírat argumenty pro a proti, týkající se existujících mediálních zákonů, způsobu volby Rady ČT atd., které byly označeny za klíčové v dané situaci, nicméně musím znovu zdůraznit to, co bylo později opakovaně potvrzeno, a totiž že volba generálního ředitele ČT byla zcela legální. A tudíž ti, kteří ji odmítli akceptovat, jednali v rozporu se zákonem, což mělo v neposlední míře za následek i ohromné škody na morálním vědomí a právních jistotách společnosti. Ve snaze dobrat se řešení jsem důsledně postupoval cestou zákona a bohužel musím konstatovat, že možnosti, jak zákon prosadit ve chvíli, kdy je to velmi potřeba, byly pro mne trpkým zklamáním. Žil jsem řadu let ve vyspělých zemích, kde něco podobného by nebylo možné. A ještě donedávna jsem si myslel, že něco podobného není možné ani v zemi, která už sahá po klice brány Evropské unie.

Věřím v rozumné lidi. Moje rozhodnutí je těžké, ale po rozmluvě s lékařem je musím přijmout. Děkuji všem, kteří mi v mé práci s mimořádnými osobními oběťmi pomáhali a doufám, že schopnosti a morální kvality, které v těžkých chvílích prokázali, dojdou ocenění. Stejně tak děkuji všem, kteří mi svými telefonáty, telegramy, dopisy, e-maily i osobními rozhovory dodávali i po nekonečných probdělých nocích síly prát se za něco, co za to stojí. A opravdu to za to stálo.

George Hodač

11. ledna 2001

Zástupci Iniciativy Brno 20/21 a členové krizového výboru zaměstnanců studia ČT Brno vítají odstoupení Jiřího Hodače: Chceme víc!

Zároveň s tím trváme na svých dosavadních požadavcích, tedy: odstoupení současné rady České televize a  urychlené projednání novely zákona o ČT.

Do doby, než se toto uskuteční, považujeme za nutné setrvat ve stávce.

Za krizový výbor zaměstnanců studia ČT Brno

Roman Ondrůj

Tel.: 0602/ 865 666

Dívám se a  nevěřím svým očím: jako příští krok bude Čtyřkoalice organizovat politické procesy? Bude Jiří Hodač rituálně popraven na Václavském náměstí?

Jan Čulík

Neexistuje jediný důkaz, že by byl do vedení České televize Hodač jmenován v důsledku spiknutí ODS. To dokonce popřel i vysoký pracovník vedení ČT Nikolaj Savický v dlouhé analýze, ve které obhajoval řádění vzbouřenců z České televize jako očistný boj za "autentickou televizi veřejné služby".

Proti čemu ti lidé demonstrují? Proč se nechávají zblbnout a stávají se obětí stádovitých hysterických kampaní bez racionálního jádra? Je to fašismus. Republika si tady zadělává na vznik nového totalitního státu.

Političtí manipulátoři z hradní kliky, z Unie svobody a ze čtyřkoalice zjevně doufají, že z uměle vytvořené televizní krize vytlučou pro sebe politický kapitál. Podaří se jim skutečně vyvolat předčasné volby? Bude emocionální potenciál pouličních demonstrací stačit k tomu, aby 4K ve volbách zvítězila? A odstraní případné volební vítězství 4K, seskupení bez řádného politického programu, jemuž se ani v Senátě nepodařilo vytvořit poslanecký klub, a zároveň likvidace zkorumpované ODS politickou frustraci dnešních demonstrantů?

Opravdu bude důsledkem dnešních demonstrací vznik profesionální, nestranné a racionálně kritické veřejnoprávní televize (tu právě chtěla vytvořit Rada ČT a Jiří Hodač), Česká republika zbohatne a stane se předním, sofistikovaným evropským demokratickým státem?

Poznamenává Bohdana Marvalová:

Jako příští krok odstoupí, či budou odstoupeni všichni podle požadavků krizových či stávkových výborů. Vzbouření na vsi zvolna vyšumí a vše se navrátí do starých kolejí. Nebuďte tak patetický, pane Čulíku a nesahejte hned po sedmiocasé kočce, nebuďte tak strašný ve svém hněvu. Návyky českého národa nejsou horší ani lepší než návyky jiných národů a říkat, že se národ poslušně valil na barikády, je přinejmenším přehnané. Sám říkáte, že televize byla jen dalším v řadě zástupných témat, nedělejme z něj tedy téma kruciální. Řekněme raději, že velký dav lidí ( dodejme, že hlavně Pražanů ) dal na náměstích průchod své nespokojenosti se stagnací zdejší politiky v důsledku opoziční smlouvy, s tunelováním a korupcí, s nepoctivostí na všech úrovních. Činil tak spořádaně, bez jediné rozbité výlohy, bez převrácených a zapálených aut a bez rozbitých nosů. Politické procesy? Fašismus ? Nedejte se vysmát, pane Čulíku! Předčasné volby? Vsadila bych se, že už se o nich na dnešních demonstracích nemluvilo. Zazpívala Dagmar Pecková, Jan Werich četl pohádky a párkařské stánky měly napilno. Dopřejme revolucionářům ještě chvíli plouhat se po ulicích a hospodách s bikolorami a utahanými prapory. Vše (či téměř vše), co se o tom říct dalo, jsme si již v Britských listech řekli a nastává nový, všední den. Dobré ráno.

Poznámka JČ: Nemyslím, že je to tak nevinné, jak to líčí paní Marvalová. Zcela byl ochromen český právní řád. Zaměstnanci nyní mohou vyhnat svého ředitele. Jeden člověk - možná nepříliš schopný manažer - který přišel ke své démonizaci jako slepý k houslím - byl dohnán do nemocnice. Až si příště někdo zamane, bude organizovat z politických důvodů hon na čarodějnice na někoho jiného. Metoda byla úspěšně zdokonalena od manifestací "Děkujeme, odejděte" až po dnešek a nyní vyzkoušena. Zaměstnání druhořadých televizních redaktorů byla - dočasně - zachráněna ponižující skandalizací nevinného člověka. Jak to, že to skoro nikomu nevadí? - Proč by se skandalizace a vytváření emocionálních honů na čarodějnice nemohlo v české politice nyní užívat jako hlavního prostředku pro získání moci častěji. Vždyť lidé na to slyší - o skutečnou, racionální podstatu problému se nezajímají. Právě proto, že národ není ve své většině schopen racionálně analyzovat příčiny své nynější frustrace (argument "Republika stále chudne, a proto budu demonstrovat proti Hodačovi", byl vždycky absurdní), bude jeho frustrace sílit a bude stále lehčeji zneužíván pro tyto šílené, lyrické kampaně - které nakonec budou znamenat i smrt.

K tomu viz též velmi zajímavý názor Jaroslava Štemberka, který přišel po uzávěrce a je vystaven v závěru dnešních BL. Ještě více než Jaroslav Štemberk však považuji za znepokojující, že se lidé nechají zmanipulovat kvůli zástupnému problému v důsledku nedostatku informací něčím, co není pravda. V tom hrozí velké nebezpečí pro českou společnost, argumentuji. JČ

Tiskové prohlášení:

Poznámka k poznámce TP: Nikoli zneužívají, nýbrž využívají. Podle přesně stanovených pravidel hry. Nedostal jsem na obrazovce ani o vteřinu víc než Pithart či Šlouf. Za mediálně nejzajímavější vyhlásili chrudimský volební obvod novináři, nikoli já. Petr Štěpánek

Poznámka TP: Ani jeden ze zmíněných protikandidátů ovšem neměl unikátní příležitost k sebeoslavné tirádě, jakou dostal Petr Štěpánek od moderátora Podzimka v pořadu Partie na Primě, a o žádném z nich neprohlásil den před volbami šéf druhé celoplošné komerční televize, jaký je to skvělý chlapík. Je mi líto, neumím si představit střet zájmů v krystalicky čistší podobě.

Opisuji z  pozvanky: televizní pracovníci Dekoj, Mullerova, Ondruj, manazeri Hodac, Chmelícek, Kasík, Mathe, medial. analytici a zastupci akademicke sfery Smid, Kochman, Jaromir Volek univerzita Brno, Wilhelm - rektor UK, Petr Moos-prodekan pro vidu a vyzkumnou cinnost Fakulty dopravy CVUT, exekutiva a med. rady Dostal Mares, Dedeckova, Rejchrt, Muchka, Grygar, Jirak, odbornici na medialni pravo (!) Rupnik, Cibrian, Monika Pajerova diplomatka a  publicistka, Jana Chržova - vykonná reditelka Cs. helsinskeho vyboru. Slyseni je nicmene verejne, od 10 hodin 12. 1., v Jednacím sále Valdstejnskeho palace. Tak ze by tam meli pustit zastupce medii, tedy i BL. Zdravi B.O.

Poznámka JČ: Kromě pár předhozených "obětí" (Hodač, Dědečková, Mareš) jsou, jak se zdá, pozvání především lidé, kteří sympatizují s establishmentem České televize anebo patří k politickému seskupení Václava Havla, tedy právě tomu seskupení, které provedlo v ČT vzbouřeneckou revoluci. (Jak může někdo někam zvát jako nestranného pozorovatele např. Jacquese Rupnika, který, jak jsme se přesvědčili na listopadové konferenci CEFRES, dělá ve svých údajně akademických vystoupeních otevřenou propagandu ve prospěch Václava Havla, je pozoruhodné.) Do třetí kategorie pozvaných patří tzv. "odborníci na všechno", osoby, které o vývoji v ČT za posledních několik let nevědí nic. Jana Chržová z Českého helsinského výboru, který nepomohl obětem policejní brutality při zasedání SB/MMF v Praze, je tak bojácná, že se zjevně připojí k nejsilnějšímu převládajícímu proudu.

O složení "spřátelených" hostí na veřejném slyšení jednala Monika Pajerová se senátorem Rumlem a senátorkou Rögnerovou den před Silestrem na chodbě před velínem České televize, kde dotyční senátoři bivakovali. Fotografie z tohoto domlouvání jsou zde http://www.tendence.cz/blisty/fg001230_4.htm. Nedivme se tedy, kolik a jakých "hostů" přijde a buďme připraveni na fakt, že nespřátelená či nesouhlasící veřejnost bude odkázána za dveře s poznámkou, že není místo. Neboť účelem není věci řešit, účelem je vytvořit na senátory soustředěný čtyřkoaliční tlak. Brainwashig se tomu říká anglicky, vymývání mozků česky. Jak se tomu říká v senátu? "Veřejné" slyšení.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v  ČT, informace viz níže.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

Vážený pane Čulíku, nizozemské noviny NRC Handelsblad (čtou je střední a vyšší střední vrstvy) 10. ledna otiskly velký článek o krizi v ČT. Vyznění se liší od stanoviska mezinárodní organizace novinářů. Píší, že druhořadým redaktorům se už poněkolikáté podařilo zablokovat reformu zpravodajství.

Ze zpráv zahraničních agentur ani tak nemám dojem, že nás obdivují a že jsme se přiblížili k Evropě, jak se tady uvádí, ale ať už zastávají jakékoliv stanovisko, cítím ze zpráv spíš podtext, že v banánových republikách je všechno možné. Ale je to jen DOJEM, na racionální analýzu nemám čas.

Německý Der Spiegel citoval v pondělí Jana Čulíka, že pražská televizní krize je internětelevizní pracovněprávní spor, který druhořadí televizní novináři proměnili v politickou záležitost: "Ausgewogene Berichterstattung, sagen Kritiker, habe es nie gegeben. Und der Journalistikprofessor Jan Culik zieht ironisch den Hut vor jenen Redakteuren, 'die jahrelang nicht faehig waren, eine kritische Analyse' massgeblicher Politiker zu Wege zu bringen, und nun den Coup landen, einen 'internen Arbeitsstreit in eine politische Krise' umzudeuten: 'Es gelang ihnen, den Eindruck zu vermitteln, als ob sich wieder der November 1989 abspiele.'"

Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní: