Lídě Rakušanové: zachovávejte při své novinářské práci profesionální kritický odstup
Vážená paní,
dovoluji si nesouhlasit s Vaším hodnocením událostí
kolem České televize. Zejména se nedomnívám, že by v pozadí byl boj o
budoucí terestrickou televizi. Příčinu nevidím v budoucnosti, leč v
minulosti. Podle mých informací vše začalo tím, že mediální výbor
parlamentu chtěl po Radě ČT, aby uložila generálnímu řediteli ČT provést
hloubkový audit i za minulá léta (včetně doby televisního panování pana
Mathé). Že to nesprávně nazvali forensním auditem je vedlejší, podstatné
je, že ředitel ČT byl odvolán právě proto, že tomu bránil. Ani mně se
nelíbí rychlost jmenování nového ředitele a členů Rady ČT si nijak
nevážím a za odborníky je nepovažuji, ctím však jejich postavení
správního orgánu, jejich působnost a pravomoc.
Domnívám se, že vzbouřeným zaměstnancům v ČT (kteří jsou
v pracovním poměru podle zákoníku práce, stejně jako většina ostatních
zaměstnanců v této zemi) nejde o svobodu slova. A když ano, tak jedině o
svou svobodu - mou svobodu slova nikdy nehájili, ba naopak (mám vlastní
zkušenosti). Jejich zavádějící užívání pojmu "veřejnoprávní" je zcela
absurdní, je to jako tvrdit, že uhlí je bílé. Veřejné právo je totiž
odlišeno od soukromého práva právě nerovností vztahů a velkým omezením
svobody konání. Veřejný podnik, jímž ČT je, nikdy nemůže být ve své
činnosti tak svobodný jako podnik soukromý. Co je veřejné, je
nesvobodné, právě proto že je to veřejné. Hospodaří-li někdo s veřejnými
prostředky (koncesionářskými poplatky), musí hospodařit velmi dobře a
musí z toho též skládat účty. Naopak vlastní peníze si mohu vyhazovat
jak chci.
Protože jsem koncesionář a ČT žije i z mých peněz,
nesouhlasím s tím, aby zaměstnanci ČT byli nezávislí - zásadně si to
nepřeji. Kdo chce být nezávislý, musí si své činnosti financovat sám.
Financuje-li mu je někdo jiný, musí být nutně na onom financujícím
závislý. Opak by byl absurdní.
Když jsem slyšel pana Svěráka: "Televize je a musí být
naše!" a pana Krause: "My vám tu televizi nedáme!", otevírala se mi
téměř doslovně kudla v kapse. Televize přeci nepatří ani panu Svěrákovi,
ani panu Klausovi. Patří státu a tedy i mně jako státnímu občanu.
Patří-li něco velkému počtu lidí, nemohou to řídit přímo, ale pouze
prostřednictvím volených zástupců. Způsob kreace orgánů a tedy řetěz
nepřímých voleb může mít jistě různou podobu, ale vysledovatelná
závislost na financujících občanech se v něm nesmí ztratit. Není tedy
možné, aby ČT nebyla řízena a ovládána státem, kterému patří.
Nezávislost je principiálně vyloučena.
Protože v tomto případě se zaměstnanci veřejného podniku
zjevnou znárodňovací metodou (obdobnou jako při znárodňování z let 1945
- 1948) zmocnili podniku v mém "spoluvlastnictví", nehodlám nadále
platit koncesionářský poplatek. K bližší informaci přikládám svůj dopis
generálnímu řediteli ČT a generálnímu řediteli ČP z loňského roku: jako
Vám
a rovněž přikládám text svého e-mailu ze dne 3. 1. tohoto roku
panu presidentovi: jako Vám
Vážená paní Rakušanová,
byl bych Vám velmi vděčen, kdybyste se dokázala ve svých
žurnalistických vystoupeních k problematice dění v ČT podívat na problém
též z druhé strany a neprosazovat pouze svou žurnalistickou solidaritu.
Představte si alespoň, jak to v této zemi bude vypadat,
když úředníci nějakého ministerstva (to je též veřejnoprávní instituce)
prohlásí, že neuznávají zvoleného ministra a nebudou ho poslouchat. Nebo
když mzdová účetní Vašeho zaměstnavatele řekne, že neuznává autoritu
Vašeho nadřízeného a tedy ani jím podepsané doklady a nebude Vám tedy
vyplácet mzdu. O tom to také je.
Děkuji
JUDr. Milan Duda
(Lída Rakušanová je komentátorkou českého vysílání Svobodné Evropy, což je stanice, která je součástí veřejnoprávního Českého rozhlasu.)
