S vojenskými údery NATO na Jugoslávii souhlasí v ČR jen 34 procent občanů, 48 procent je odmítá. Je to velmi radikální rozdíl od situace v západní Evropě, kde většina občanů dosud letecké údery podporovala. 67 procent dotázaných v ČR nesouhlasí ani s tím, aby mezinárodní vojska vstoupila na území Kosova. Je to téměř "ruská" reakce. Otázka je proč. Proto, že je Česká republika blíže konfliktu než řekněme Francie nebo Británie? Proto, že Čechy příliš nevzrušuje drastické porušování lidských práv, jakého se dopouští proti kosovskému obyvatelstvu Miloševič, jeho režim a jeho vražedné polovojenské jednotky? Proto, že české sdělovací prostředky jasněji nevysvětlují celou problematiku a nepřinášejí kritičtější analýzy z různých úhlů?
Zpravodajství České televize z války o Jugoslávii je přitom skutečně podivné. Toto je například hlavní zpráva Událostí ČT z pátku 16. dubna, zveřejněná na internetových stránkách ČT (o víkendu ČT na internetu nefunguje, zprávy pro ni neexistují, srovnejte s tím zpravodajské stránky BBC):
Spojenecké síly využily lepšícího se počasí nad Balkánem a zesílily nálety na cíle v
Jugoslávii. Podle agentury Tanjug zranily v noci 17 lidí při dalším útoku na ropnou
rafinérii v Pančevu nedaleko Bělehradu. Dvě střely zničily také most mezi městy
Smederevo a Kovin. Na Dunaji je to už pátý, který po úderech Aliance v Jugoslávii
skončil v troskách.
Samotné Kosovo podle mluvčího vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky opouští
denně 12 tisíc uprchlíků. V provincii podle odhadů komisariátu ještě stále zůstává asi
400 tísíc kosovských Albánců. Americký prezident Clinton v noci na dnešek
znovu obhajoval oprávněnost vzdušných úderů proti Jugoslávii. Umírněný
představitel kosovských Albánců Ibrahim Rugova se dnes sešel se srbským
prezidentem Milanem Milutinovičem a jugoslávským vicepremiérem Nikolou
Šainovičem. Podle agentury Tanjug Rugova a Milutinovič zformulovali žádost o
ukončení náletů na Jugoslávii. Setkání je považováno za další důkaz snah
bělehradské vlády konzultovat s představiteli kosovských Albánců. Ruská Státní
duma výraznou většinou schválila připojení Jugoslávie ke Svazu Ruska a Běloruska.
Toto rozhodnutí však není právně závazné, protože podle ruské Ústavy musí o
podobné záležitosti nejdřív rozhodnout prezident Boris Jelcin. Rusko-běloruská
unie navíc doposud fakticky neexistuje.
Je zjevné, že zpravodajství agentury Tanjug je nespolehlivé. Přesto však jsou na něm Události ČT dost závislé. - Minulý týden zavraždili v Bělehradě novináře, který se snažil psát nezávisle a kriticky - co to vypovídá o důvěryhodnosti agentury Tanjug? Je možno citovat její údaje bez kritického srovnávní s jinými zdroji? - Ibrahim Rugova je podle četných západních zdrojů v domácím vězení. Jsou důvěryhodné zprávy, že se "podílí na jednání s Miloševičem o vytvoření 'řešení' pro kosovské Albánce", když mezitím Miloševič z Kosova vyhnal skoro veškeré obyvatelstvo? Bylo v pátek skutečně hlavní zprávou dne v konfliktu o Jugoslávii, že schválila ruská duma připojení Jugoslávie k Rusku a Bělorusku? Proč nevychází Česká televize ve zpravodajství z osobních osudů uprchlíků a nezobecňuje problém na základě těchto informací? Zpravodajství ČT se zdá být do určité míry "stalinistické", v tom smyslu, že daleko důležitější jsou pro ČT stále státní ceremonie, nikoliv osudy obyčejných lidí. Možná že v tom je právě rozdíl mezi východním a západním pojetím tohoto problému a možná že v tom spočívá rozdíl mezi podporou leteckých úderů na Západě a na Východě. Že by lidé ve východní Evropě byli natolik necitliví k individuálnímu utrpení a naopak citliví vůči obavám z možné "mocenské nadvlády Západu", že tohle je klíčem k jejich malé podpoře západní intervence v Jugoslávii? (To, že ji možná Západ neprovádí zrovna promyšleně a efektivně, je jiná věc, zdá se však, že lidem v ČR nevadí, že Západ neprovádí intervenci efektivně, vadí jim spíše, že se vůbec někdo chce zasazovat o něčí lidská práva a tím "porušovat státní suverenitu jiné země". To ale právě hlavně vadí Rusům, kteří chtějí mít právo dělat si na svém území s obyvatelstvem, co se jim zachce, bez mezinárodní kontroly.) Co myslíte, čtenáři? JČ
Jiná hluboce analytická zpráva České televize (na internetu ze záhadných důvodů uvedena pod záhlavím "Z domova") byla v pátek tato:
Děti amerických vojáků ze základen po celé Evropě žijí v nejistotě, zda jejich otec či
matka bude muset do Jugoslávie na pomoc kosovským Albáncům. Děti se bojí, že
válka potrvá dlouho a s rodiči se tak neuvidí i několik měsíců. Řada z nich ani neví,
jestli některý z jejich rodičů už náhodou není v Kosovu.
Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:
Reakce:
Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.