Poučení z krizového vývoje v Matiční ulici
Psal se 16. duben a Britské listy přinesly zvěst, že sdružení Romská duha,
které zastupuje obyvatele obecních domů pro neplatiče nájemného v ústecké
Matiční ulici, se dohodlo se zástupci radnice obvodu Neštěmice, podle
starosty Neštěmic, na postavení 180 centimetrů vysokého keramického plotu
mezi obecními a rodinnými domy. Účastníci tohoto jednání se shodli na tom,
že nepotřebují k řešení problémů Matiční ulice "žádné mimoústecké zvláštní
prostředníky a ochránce". Výstavbě plotu chtěli zabránit vláda a její
zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. Poradí se jakými prostředky tomu
zabrání. - Tento vládní postoj je skandální. Proč?
Novinová vzpomínka
V polovině roku 1998 bylo na ústeckém magistrátu dohodnuto, že v problémové
Matiční ulici bude vytvořena zeď oddělující domy s holobyty od rodinných
domků. Jednalo se o protihlukovou a protiodpadkovou bariéru, o poslední
možnost jak částečně zlepšit životní prostředí obyvatel rodinných domků. Ti
od roku 1994, kdy se do domů čp. 4 a 6 začali stěhovat neplatiči, žili v
nepříjemných podmínkách. Nejedná se o rasismus roku 1998, ale o vyvrcholení
dlouhodobého procesu. První článek jsem o tomto problému napsal již v roce
1995 pod názvem: "Domorodci z Matiční ulice mají smůlu: nestihli v čas utéci".
Cituji z tehdejšího článku:
"Petr Chládek si pamatuje jak si jako malý chlapec hrál v krásné ulici ve
skutečně Krásném Březně. "Dnes je zde peklo. Chtěli jsme dům prodat, ale
nikdo ho nekoupí. Ani pod cenou ho nechce, když vidí v čem žijeme," svěřuje
se P. Chládek... Obyvatelé rodinných domů vidí hlavní důvod neudržitelné
situace v zkoncentrování převážně romského obyvatelstva v obou domech pro
neplatiče.
S romskými obyvateli měli potíže již předtím a strach zůstává i
nadále. Např. Jana Lachmanová bydlí v Matiční č.7. Před čtyřmi lety byl
zavražděn o několik ulic dále její švagr v podchodu pod železniční tratí, u
nádraží Ústí n. L. - sever.
"Když před dvěma roky nastěhovali neplatiče do dvou domů v této ulici, musela jsem si nakonec vzít auto na leasing, abych nemusela chodit zdejšími
ulicemi a podchodem u nádraží. Bojím se. Největší peklo dělají děti..."
stěžuje si J. Lachmanová.
"Mám tři děti. Chodí do školy. Již několikrát byly v podchodu u nádraží
přepadeny. Starší syn vodí malou do školy. Raději si zacházejí až do
podjezdu u restaurace Sportka, když se chtějí dostat na druhou stranu
Krásného Března. Ale co dál? To není řešení. Děti si nemohou venku hrát a
raději nikam nechodí a jejich kamarádi se sem za nimi také bojí chodit.
Děcka z holobytů utloukla nedávno kočku, jindy hodila psa pod jedoucí auto.
Řidič vozu, jak brzdil, málem havaroval. Děti jsou horší než dospělí,"
stěžuje si Ludmila Doubková z Matiční č. 11...Tolik z článku starého
několik let.
Politický terorismus
Bylo krátce před parlamentními volbami zpráva o vybudování zdi vyvolala
ohlas těch, kteří chtěli profitovat ze své "občanskosti, příkladné
tolerance a důsledného dodržování lidských práv". Bez jakékoli znalosti
skutečné povahy věci se mluvilo o rasismu v Matiční z úst Uhla, Rumla,
Mlynáře, přidali se i někteří lidovci, o rasistech v Ústí mluvil i prezident
Havel, což byl pro Ústečany šok, protože ho považovali za rozumného člověka.
Primátor Ústí n. L. oprávněně (a marně) žádal po Havlovi omluvu.
Vrcholem je veletoč spolupředsedy Helsinského výboru Christopher H. Smitha
a zástupce senátní republikánské menšiny Steny H. Hoyera, kteří se ve
Washingtonu setkali s náměstkem českého ministra zahraničních věcí Martinem
Paloušem. Pochválili při setkání vládu České republiky za její pevný postoj
proti městským plánům na stavbu protiromské zdi ve vesnici Ústí nad Labem.
Smith a podobná individua nevědí nic o konkrétních problémech, nevědí ani že tato "vesnice" má primátora. Ale stejně otřesný byl postoj Petra Uhla, který
11. ledna 1999 na jednání vlády předložil materiál, z něhož vyplývá, že zeď
je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Uhlova lež
Uhl uvádí, že plot by snížil lidskou důstojnost Romů (články 1 a 10 Listiny
lidských práv). Přehlížel, že zeď je určena k oddělení problémových obyvatel
a jako protihluková ochrana.
Etnické, náboženské či jiné složení obyvatel v holobytech v Matiční je náhodné, pouhý sociálně - komunální jev. Jednotícím
faktorem je pouze poskytnutí holobytů neplatičům. Nepravdou je i jeho
tvrzení o podezření, že neštěmické zastupitelstvo činí v přístupu k občanům
rozdíl podle jejich příslušnosti k etnické menšině (čl. 3).
Přitom Uhl sám v
materiálu pro vládu přiznává, že složení obyvatel holobytů v Matiční je
"převážně" rómské. Nejedná se tedy o rómskou komunitu. Porušena je prý i
zásada, že nikdo nesmí být podroben ponižujícímu zacházení (čl. 7). Jenže
výstavba zdi je pouze reakcí na konkrétní chování a je opatřením ke snížení
možností střetů s bezproblémovou částí obyvatel Matiční ulice.
Ode zdi ke zdi
Zdá se že humanista Uhl létá ode zdi ke zdi. V lednu 1999 hovoří o
porušování lidských práv v Matiční, aby se o několik dnů později se v Ústí
pro tisk vyjádřil, že se hledá řešení situace v Matiční ulici, která se
radikálně zlepšila a byl zděšen stavem ulice Na nivách a uvedl, že situace
je nepřípustná a musí se řešit. Také uvedl, že problém v Matiční není
problém rasový, ale sociální. V tom měl pravdu, ale to tvrdili komunální
politici od první chvíle a občané to také vědí. To Uhl řekl po půlroční
osočování radnice a pár dnů po jeho nařčení z porušování lidských práv!
Co dál?
V Matiční je teď klid, protože mediální kampaň, která se kolem této lokality
strhla, přiměla nepřizpůsobivou část obyvatelstva holobytů, aby dodržovala
zásady obecní slušnosti. Ale co bude až opadne zájem médií a politiků? Zeď
bude prevencí, aby byly do budoucna možnosti střetů starousedlíků a lidí z
holobytů minimální.
Psáno pro Britské listy a Ústecký deník
Poznámka JČ: Tento článek Františka Ročka je rasistický? Proč? V první části hovoří autor o Romech, kteří žijí v Matiční ulici neukázněným způsobem. Jeho první část a jeho druhá část si protiřečí. V druhé části zdůrazňuje, že nejde nutně o Romy, ale o neukázněné obyvatelstvo obecně a že nejde o problém rasový, ale o problém sociální.
Je nemožné označovat ve sdělovacích prostředcích pachatele asociálních či kriminálních činů etnickou příslušností. Jak k tomuto vytváření předsudků přijdou příslušníci dané etnické menšiny, kteří se na asociálním chování nepodílejí? Jak by se Čechům líbilo, kdyby německý tisk opakovaně zveřejňoval články na téma "Češi jsou zloději a podvodníci".
Obávám se, že pokud jde, jak píše František Roček, v Ústí nad Labem o sociální, nikoliv rasový problém, vzniklou mezinárodně proslavenou kontroverzi si zjevně uvařili místní lidé, možná hlavně novináři, tím, že sociální problém začali opakovaně označovat za romský problém. Pak není divu, že to vyvolalo mezinárodní pozornost.
I když si nejsem dost dobře vědom, že by se někde v Evropě stavěly proti asociálním občanům ochranné protiodpadkové a protihlukové zdi - a že je takových asociálních enkláv po Evropě a Americe nepočítaně.
