Britské listy

Ferdinand upozorňuje, že Ladislav Paluska lhal, když v Neviditelném psu tvrdil, že 17. ledna nebyla vzbouřenci obsazena pracovna ředitele, ale pouze zasedací místnost. Jsou-li mé oči dostatečně věrohodným zdrojem, musím Paluskovy informace označit za lež. Kromě něj se v sekretariátu ředitele zdržovalo i několik vzbouřenců, mj. jsem odtamtud viděl vycházet Bohumila Klepetka a Marka Vítka. (TP)

Meziparlamentní unie sídlící v Ženevě hodlá vyslat na Kubu delegaci vedenou svým generálním tajemníkem Andersem Johnssonem, aby na místě zjistila okolnosti uvěznění dvou Čechů, poslance Ivana Pilipa a dalšího českého občana Jana Bubeníka. (JČ)

Václav Havel podepsal novelu zákona o České televizi. Zákon je podle prezidenta rozporuplný. Na jedné straně zavádí velmi přínosné prvky, jako je například nominace členů Rady ČT z řad reprezentantů mnoha názorových proudů (to je zcela formální, členové Rady jsou i nadále jmenování parlamentem, pozn. JČ), princip rotace členů rady a podřízení hospodaření ČT režimu veřejných zakázek. Na druhé straně má zákon podle Havla řadu chyb. "Za koncepční chyby zákona považuji zejména fakt, že zákon nerozdělil pravomoc volit Radu ČT na obě komory parlamentu," uvedl prezident. (To se zdá být účelovým politikařením, v Senátu totiž má vliv Havlovi blízká Čtyřkoalice.) Havlovi se také nelíbí, že Kodex ČT, bude schvalovat Poslanecká sněmovna. . Pokud by Václav Havel mínil své námitky vážně a nikoliv jen jako stranickopolitické manévrování, musel by požadovat úplně nový, daleko pluralističtější zákon o ČT, zejména co se týče jmenování členů Rady ČT. (JČ)

Finanční ředitel České televize Jindřich Beznoska míní, že "stávkující" zaměstnanci televize nemají nárok na mzdu. Právnička Českomoravské konfederace odborových svazů Marcela Kubínková se naopak domnívá, že zaměstnanci nárok na mzdu neztratili, protože vykonávají i nadále svou práci podle pracovní smlouvy a zaměstnavatel je povinen jim za práci mzdu vyplácet. To ovšem není pravda, neboť mají pracovníci redakce zpravodajství vytvářet nezaujaté veřejnoprávní vysílání s kritickým odstupem od všech témat, nikoliv propagandu ve vlastní věci. (JČ)

Tomáš Pecina je toho názoru, že mzdu by zaměstnanci v každém případě dostat měli, protože v žádné stávce nejsou a normálně pracují. Pokud někteří z nich - a jde o malou menšinu - přitom porušují pracovní kázeň, je třeba řešit to v souladu se zákoníkem práce, nikoli partyzánsko-revolučními metodami, jako je odpírání mzdy. (JČ, TP)

Věnujte se raději něčemu jinému, Jane Čulíku. Míní Vladimír Běhal:

Přečetl jsem si váš článek Kořeny krize v České televizi a mohu konstatovat, že jste z české politiky nepochopil vůbec nic. Věnujte se raději něčemu jinému.

Zákon o České televizi prošel podruhé Sněmovnou a podepsal ho i president. V účinnost vstoupí dnem, kdy bude zveřejněn tiskem ve Sbírce zákonů, tj. příští týden. --- Osobně bych teď vůbec nechtěl v kůži Václava Klause a Miloše Zemana, jimž připadne opozičně-smluvní úkol najít prozatímního ředitele. Dosadí-li reformátora, vyvolají novou vlnu odporu a opět "zpětně legitimizují" všechno to, čím se vzbouřenci v minulém týdnu v očích veřejnosti diskreditovali (není lehké být politikem ve státě, kde veřejné mínění usoudilo, že určitý čin lze ospravedlnit retrospektivně na základě toho, jakou reakci vyvolá). Rozhodnou-li se pro "starou strukturu", musejí počítat s postupně dávkovanou ideovou diverzí a vlastní popularitou pozvolna, ale o to hrozivěji klesající směrem k nule. (TP)

Milan Šmíd vydal devatenáctou Louč, v níž mimo jiné velmi kvalifikovaně hořekuje nad novelou televizního zákona. (TP)

Audit je bůh. Po ozdravném forenzním auditu financí má v České televizi proběhnout i audit personální. Nevíš-li, milý čtenáři, co se tím myslí, věz, že jde o proces, při němž zaručeně nezávislá, bývalých politiků se k tomu účelu včas zbavivší auditorská společnost, která sice rozumí účtům a fakturám, ale nemá ponětí o tom, co je to zpravodajství a jaké předpoklady by měl redaktor veřejnoprávní televize plnit, celý tým České televize přebere, oznámkuje a nejslabší kusy nahradí novým, čerstvým a nezkaženým materiálem. A kde ho vezme? Řekl bych, že nové redaktory bude třeba uplácat z hlíny; profesionály dávno angažovaly Nova s Primou a jak by vypadala televize dělaná těmi, co na trhu zbyli, demonstrovala Dušica Zimová v bobovizi. (TP)

Bezradnost. S ní se svěřuje Jana Jašková z Jindřichova Hradce:

Vážená redakce Britských listů,

patřím k obyčejným lidem, výjimečná jsem možná jen tím, že nejsem koncesionář televize, tedy televizi nemám. Přesto ale kauzu ČT sleduji. Chtěla bych vám poděkovat za vaše komentáře, za vaši práci, která je v naší bezsametové společnosti zcela ojedinělá, a také vyjádřit zároveň svůj hluboký smutek a bezmoc, kterou od prosince loňského roku při každodenním čtení Vašich listů prožívám. Proč? Protože jste téměř jako “hlas volajícího na poušti”, protože se skutečně vaše komentáře dostanou jen k málo lidem, protože si připadám jako za totality, kdy nebylo třeba vůbec otevírat rádio, poslouchat zprávy, neboť bylo předem jasné, co tam bude! A dnes po jedenácti letech svobody a demokracie je situace v rozhlase, v televizi, denním tisku téměř naprosto stejná. Všichni jednohlasně, včetně hlav pomazaných (prezidenta), obhajují vzbouřené redaktory, svobodu slova, i když vůbec o žádnou svobodu slova nejde! Zdá se mi naprosto nepochopitelné, že se nenajde jediný “výše postavený” člověk, který by se ve veřejnoprávních prostředcích dokázal nebojácně postavit na stranu práva, nebál se pojmenovat věci pravým jménem. Pravda - možná když najde odvahu, nedostane šanci se projevit nebo ho bojovníci za pravdu a svobodu slova mistrným způsobem zesměšní. A co pak teprve obyčejný člověk? Kdo ho vůbec bude poslouchat? Co má vůbec v takové situaci dělat? Jak mám dát najevo, že většina lidí, se kterými denně přicházím do styku vůbec vzbouřené redaktory nepodporuje, že průzkumy veřejného mínění na vzorku 500 lidí (určitě z Prahy) jsou zavádějící? Chtěla bych vidět těch 73 procent lidí v našem okresním městě! Připadá mi to jako začarovaný kruh, ze kterého není úniku. A mám strach, strach z toho, jak snadno se i známé osobnosti, významní lidé nechají zmanipulovat, za kousek skývy prodat, místo aby skutečně hájili pravdu.

Poznámka JČ: Situace, myslím, není tak deprimující, i v českých sdělovacích prostředcích se tu a tam ozve hlas kritický vůči televizním vzbouřencům. Také se nedomnívám, že všichni stoupenci vzbouřenců jsou nutně zkorumpovaní - mnozí lidé vzbouřence bezpochyby podporují v důsledku neinformovanosti i obecné frustrace z české politiky.

Pane Čulíku, jděte se bodnout! V závěru dnešních BL publikujeme argumentaci Milana Cihláře, který ostře nesouhlasí s Čulíkovou analýzou krize v České televizi. Symptomatické pro tento přístup k problému se nám zdají být tyto věty. Právě v důsledku tohoto způsobu uvažování, domníváme se, se interní pracovněprávní problém rozšířil do české společnosti jak požár:

Pravda je velmi relativní.(...) Souhlasím s Vámi, že každé tvrzení je nutno podložit. Někdy však také stačí pouze náznak nebo zjevná souvislost. A pokud obecně tutéž věc tvrdí nezávisle na sobě více lidí, zakládá to s velkou pravděpodobností pravdivost takového tvrzení.

Jinými slovy, jak mě na to nedávno upozornil Václav Žák citací George Sorose: "V politice nezáleží na tom, co kdo dělá, ale na tom, jak to vypadá". A v ČR, kde se bere vážně každý drb, tohle platí zřejmě více než kde jinde.

Štěpán Kotrba podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který zveřejnil ve vysílání pořadu Fakta České televize dne 15.1. výpisy z účtů mobilních telefonů členů Rady ČT:

"Neboť tyto informace jakožto telekomunikační tajemství požívají ochrany podle § 84, odst. 3, písm. c), zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích a v odst. 2 téhož paragrafu je stanovena povinnost mlčenlivosti pro každého, kdo se je dozví, vzniká podezření, že popsaným skutkem byl spáchán trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178, odst. 2, trestního zákona, přičemž v úvahu přichází zpřísněná trestní sazba podle odst. 3, písm. b), tohoto paragrafu, jelikož předmětný skutek byl spáchán televizním vysíláním."

Viz o tom v BL zde. (JČ)

"V České republice je nebezpečno". Jan Čulík je šokován tím, co televizní vzbouřenci provedli za poslední měsíc, selháním českých "elit" i indolentní reakcí většinové české společnosti. Píše o tom zde.

Mé zoufalství: Jak jsem přivedl do ulic 100 000 lidí. Upozorňujeme také na tuto souhrnnou analýzu televizní rebelie od Jana Čulíka, která původně vyšla anglicky v časopise Central Europe Review. (Nejnovější tragický vývoj v české společnosti shrnuje JČ anglicky v dnešním vydání časopisu Central Europe Review na tomto místě.)

Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů.

Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže; v žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 800 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP.

Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

V žebříčku nejprodávanějších titulů knihkupectví Kosmas se v posledních čtrnácti dnech tato kniha opět vrátila na první místo. Dovíte se v ní mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Recenze knihy Adolfa Branalda Pražské promenády od Michaely Černé je na tomto místě.

TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde a zde.

Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.