K televizní krizi: Pane Čulíku, jděte se bodnout!
Vážený pane Čulíku, jděte se bodnout! Až tak daleko, bohužel, postupně
dospěl můj názor na Vaši osobu, když jsem Vám předtím docela fandil.
Při čtení vaší "analýzy" krize v České televizi, na kterou je odkaz v
dnešních BL, jsem dospěl k závěru, že jste právě tak zaujatý jako ti,
které se pokoušíte kritizovat a obviňovat ze sobecké obhajoby vlastních
zájmů ("statu quo v Česé televizi"), a že Vaše analýza je jen
propagandistická snůška polopravd. Mimochodem nejsem si jist, kde by
dnes byla česká kinematografie po zdařilé "privatizaci" Barrandova
Klausovými "his master's boys", kdyby výrobu českých filmů nepodporovala
Česká televize (stačí se podívat do programu průměrného českého kina pro
nalezení odpovědi).
Ve své "analýze" například vůbec neříkáte, proč přesně Váš vzácný přítel
Ivan Kytka (mimochodem i spřízněná duše paní Bobošíkové, jenž se o ní z
neznámých důvodů pro Lidové noviny svého času odmítl vyjádřit) nebo
"skvělý manažer" bez elementární soudnosti při hodnocení svých šancí
uspět ve zcela nepřátelském prostředí jako vedoucí, pan Hodač, z
televize odešli (mimochodem nepřátelství redakce zpravodajství asi měla
kořeny v předchozí zkušenosti s panem Hodačem). Řeči o spiklencích v
redakci zpravodajství, kterým jsem měl kdyi i tendenci věřit, mi dnes
připadají trochu vyčpělé a až příliš zavánějící starými dobrými
padesátými léty. To se pak spiklo i těch dalších 1800 zaměstnanců ČT,
kteří pracovníky RZ podpořili?
Veřejnost jistě nezná všechna fakta o krizi v Časké televizi, neboť jí
je nikdo neráčil sdělit a každý říká jen to, co se mu hodí do krámu.
Naštěstí však není odkázána pouze na informace z televize, ale může číst
i libovolné noviny, poslouchat různé rozhlasové stanice (jistě nelze
všechny obvinit z jednostranosti a zaujatosti, neboť i tam se nepochybně
najdou samostatně myslící lidé) a informace si vyhodnotit. Opravdu si
myslíte, že jsou "obyčejní" lidé mimo establishment stádem stupidních
nemyslících ovcí a jen Vy máte patent na rozum a správný pohled na věc?
A nemají snad i populární osobnosti právo vyjádřit svůj názor, aniž by
je někdo okamžitě obvinil z obhajoby vlastních zájmů, zejména jsou-li
známy jejich čestné občanské postoje za komunistů - viz např. pánové
Svěrák a Smoljak nebo Rösner? Oč méně obhajují své vlastní zájmy
politici, když si hrají své nejrůznější (a prokázané) "malé domů" (viz
sponzorské aféry ODS a ČSSD, Bamberg atd.)?
Ano, česká veřejnost tuto kauzu využila (a zcela spontánně, neboť k
účasti na demonstracích lidi nikdo nenutil) ke společnému vyjádřením
nespokojenosti s arogancí současné moci, která si tuto republiku také
již dávno neformálně zprivatizovala. Takovýto spontánní projev musí být
vždy organizován k nějaké příležitosti a musí to udělat někdo, kdo má k
tomu důvod. Ale lidé přijdou sami pokud mají potřebu. Vzpomeňte si na
17.listopad 1989, pokud jste tu byl. Ti, kteří křičí, že politika se
nedělá na ulicích, by dnes ve svých židlích neseděli, kdyby se tenkrát
"politika nedělala na ulicích". A domnívám se, že projev vůle
desetitisíců lidí by současní mocipáni, kteří se tak rádi ohánějí
demokracií, neměli přehlížet. Měli by si raději spočítat, kolik lidí
(absolutně) jim vlastně svými hlasy dalo "mandát" dělat si, co se jim
zlíbí. A měli by také zveřejnit, kolik členů opravdu (bez mrtvých duší)
čítají jejich strany (ODS, ČSSD, US, atd.), za něž se tak statečně
schovávají. "Analýzy" posledního volebního neúspěchu některých stran
jsou pro mě divením se hlupáka nad tím, že se s ním nikdo nechce bavit o
antické filosofii. Podotýkám, že nejsem stoupencem čtyřkoalice, ale
tvrdit, že US učinila ze vzbouřenců svá politická rukojmí, mi připadá
velmi nadsazené (přinejmenším na stejné úrovni jako zpochybňované
tvrzení, že Rada byla a je loutkou ODS a ČSSD, o čemž existují důkazy
bez ohledu na to, jak byly získány).
Co znamená "Rada pod vedením (neúplatné) Jany Dědečkové"? Pan mladý
konzervativec Mareš už jí, mediální odbornici z horské chaty, pouze
sekunduje? Pan profesor Klaus ji (i Bobošíkovou) může nenávidět pouze za
její naivní neobratnost hraničící až s blbostí, s jakou zpackala jeho
geniální plán na ovládnutí České televize a její následnou privatizaci
(skutečně myšlenka, jež by se dala tesat). Pan Železný už mu ostatně
pěkně zobe z ruky. I starost pana Petra Kratochvíla o osud zákonnosti a
demokracie v naší zemi byla dojemná. Pak ti lidé do divadla Ta
fantastika sami chodili, posílali pohlednice a telefony neutichly po
celý den. Viďte, paní Zimová. Stačí si jen zalistovat knížkou Waldemara
Matušky "Těch tisíc mil" a hned jsou člověku některé souvislosti
jasnější. Vždyť se manželé Matuškovi také připojili. A je náhodou že
vydání jejich knihy sponzorovaly zkrachovalé firmy: CK Travela, ČSMD
(kdo nemá pod čepicí, může si od nás nechat ukrást peníze) a Svět aut
(podivná firma veselé kopy pana Petra Bezruče, jehož jmenovec a
uhlobaronobijce se jistě obrací v hrobě)? Ale třeba je to jen jejich
nevědomost. Stalin přece také nevěděl, že milióny nevinných umírají v
gulazích!
Za největší nehoráznost ve Vaší "analýze" ovšem považuji tvrzení, že
proti Jmenování Fričové na místo GŘ ČT se postavila Buzková, neboť by to
znemožnilo její "beztrestnou sebeinzerci". Já od aféry "Olovo" vidím
Buzkovou v televizi tak málo, že mě vždy překvapí její nový vzhled. Tak
jakápak (ne)pokračující sebeinzerce?
Chtěl bych opět zdůraznit, že nejsem příznivcem žádné z osob, kterých
jsem se jakkoliv zastal. Nicméně průhledná zaujatost vaší "analýzy" byla
tak donebevolající, že jsem se musel ozvat.
Reakce Jana Čulíka:
Pokud tomu rozumím, argumentujete, že když něco říká hodně lidí, tak to musí
být pravda.
Já argumentuji, že když někdo něco říká, mělo by to být založeno na faktech.
Jsem si vědom, že lidé, kteří podporují televizní vzbouřence, mají pro to
dobré důvody, jenže ty důvody jsou zástupné a vedlejší. Jejich protest proto
nevyřeší jejich frustraci, kterou pociťují, naopak ji zhorší.
Nemám naprosto žádné subjektivní vazby na Kytku ani Bobošíkovou. Oba dělali
chyby, o tom jsme otevřeně psali, oba jsou schopní novináři, což se nakonec
ukázalo tím, že Kytka zastává vedoucí místo v BBC.
To, že někdy napíšeme, že je něco dobré, znamená, že to děláme na základě
věcného rozboru, nikoliv na základě osobního kamarádšoftu.
Mohl jste si všimnout, že ostře kritizujeme pošetilosti, které nyní dělá
Jana Bobošíková. Nebudu ale přece zastírat, že v minulosti byla jednou z
nejlepších televizních novinářek v ČR.
Hodnotit kohokoliv z Hodačova vedení na základě zcela výjimečné, krizové situace, je neférové. Vytvořit dobré televizní zpravodajství trvá za normálních podmínek rok. - Ano, pan Mareš paní Dědečkové pouze sekundoval. - Česká televize má dohromady 2800 zaměstnanců, lidí v redakci zpravodajství je jen několik desítek. Nevím tedy, kde jste vzal počet 1800 lidí. - Nikdo jmenováním Jiřího Hodače o žádnou privatizaci České televize neusiloval. Jiří Hodač může být také jen obtížně obviňován z korupčních praktik a arogance ODS a z všeobecně neuspokojivého stavu české politiky a ekonomiky.
Odpověď Milana Cihláře:
Pane Čulíku,
děkuji Vám za vaši reakci. Mrzí mě však, že jste si z mého výlevu vybral
pouze zmínku o Vašich více či méně těsných (nebo ne/přímých) vazbách na
pana Kytku a paní Bobošíkovou, což v něm jistě nebylo to
nejpodstatnější. Ani jsem se nevyjadřoval k jejich novinářským kvalitám.
Na tom bych tedy nebazíroval.
V kauze Česká televize však všichni členové nově jmenovaného vedení
prokázali především své manažerské nekvality a nedostatek soudnosti i
dalších nezbytných předpokladů pro výkon funkce, na níž tak
nepochopitelně tvrdošíjně lpěli nebo lpí. Na tom bych tedy rozhodně
bazíroval. U paní Bobošíkové to dokonce vypadá (a to už od její žádosti
o místo v Hospodářském zápisníku ČsT v roce 1989) na její zarputilou
snahu za každou cenu si urvat vedoucí místo v televizi. To mi připadá až
patologické. Jak říká jeden můj kamarád: "Na to je určitě nějaká
diagnóza" (údajně schizofrenie). A to nehovořím o podivné roli jejího
manžela v celé záležitosti. Kde se vzal, tu se vzal, objevil se
našeptávač Bobošík, kterého bych si jako koncesionář určitě v televizi
platit nechtěl.
Abyste správně rozuměl záměru mé první reakce: nesnažil jsem se
argumentovat, co je pravda. Pravda je velmi relativní. Já jsem se pouze
snažil reagovat na ta tvrzení z Vašeho článku, která mě rozhořčila,
neboť je považuji za jednostranná, zaujatá, demagogická až nehorázná,
což jsem pak metodou volných asociací dále rozvíjel.
Souhlasím s Vámi, že každé tvrzení je nutno podložit. Někdy však také
stačí pouze náznak nebo zjevná souvislost. A pokud obecně tutéž věc
tvrdí nezávisle na sobě více lidí, zakládá to s velkou pravděpodobností
pravdivost takového tvrzení. Mimochodem, byla všecha tvrzení ve vašem
článku podložena fakty?