Britské listy

Příčiny a důsledky krize v České televizi byly námětem nesčetných mediálních úvah, komentářů i spekulací. Někteří autoři považovali vývoj na Kavčích horách za přípravu privatizace ČT. V této souvislosti zazněla jména různých potencionálních investorů, jejichž zájem o privatizaci ČT měl mít silnou logiku.

Je zajímavé, že společnosti CME resp. ČNTS disponující eminentním zájmem o televizi v Čechách, zůstaly zcela mimo pozornost sdělovacích prostředků.

Skutečnost, že obě společnosti může před úpadkem zachránit jedině vysílací celoplošná licence, je všeobecně známa. Předvánoční rozhodnutí Vrchního soudu ve sporu se společností CET 21 zřejmě ukončilo veškeré naděje ČNTS na spolupráci s Železného TV Nova. Navíc výsledky probíhajících arbitráží iniciovaných majitelem CME Ronaldem Lauderem už nemají s televizí Nova nic společné. Američané se sice chtějí v arbitrážním sporu s Vladimírem Železným zahojit, když na něm požadují přes 480 mil. amerických dolarů (v přepočtu přes 18 miliard korun). Taková suma však spíše odráží velikost jejich hoře, než škodu, kterou by jim mohl kdokoliv (včetně Vl. Železného) způsobit.

Vzhledem k uvedenému nevyznívá spekulace o spolupráci CME resp. ČNTS se vzbouřenci v ČT až tak absurdní. Jan Vávra byl jedním z mnoha, který stávkující otevřeně podpořil již v prvních hodinách jejich protestu. Navíc mnoho současných redaktorů ČT jsou bývalí zpravodajci Novy, především ti, kteří stáli na straně ČNTS proti Vladimíru Železnému.

Případná privatizace ČT do rukou CME by ukončila nespočetné intervence zahraničních osobností u českých státních činitelů ve prospěch této společnosti. Ronald Lauder také svého času prohlásil, že když český stát dá jeho společnosti TV Prima, tak stáhne svoji arbitrážní žalobu proti ČR.

V tomto světle by bylo srozumitelnější i striktní odmítnutí stávkujících redaktorů ze strany ředitele Novy. Brzy uvidíme, zda je privatizace ČT „popřením duálního systému veřejnoprávní služby“ nebo „optimálním řešením krize neřiditelného a neefektivního kolosu ČT“.