Všichni pořád někam telefonovali a snažili se ovlivnit své pozice
Vážený pane Štemberku,
děkuji Vám za velmi příjemný dopis, který mne po delším čase potěšil Vaší velkou fundovaností a odborným zázemím (jaké já v oblasti práva, a dozajista už vůbec ne mezinárodního práva, nemám). Nicméně naše stanoviska se sblížila.
V jednom bych si Vám dovolil oponovat - připouštíte onu možnost vyšší legitimity veřejného zájmu nad zájmem soukromoprávním, avšak za předpokladu, že novinář, který ilegálně získaná data veřejně prezentuje, tak činí bez osobní podjatosti či zájmu.
Tato podmínka ovšem splněna nebyla. Redaktoři ČZ byli v zásadní kolizi s celou Radou pro ČT a paní Dědečková v ní byla arciluciferem.
Čistě teoreticky: při přijetí Vaší konstrukce by se patrně velmi těžko vysvětlovalo, proč byl tento denunciační princip v ČT proveden selektivně - vůči několika lidem.
Šlo o informaci neúčelovou, objektivní a vyváženou? Nebylo by pak dobře zveřejnit rovněž (pokud by to bylo legální) všechny výpisy od 10.12.2000 do dneška a to u všech členů vyššího managementu a u všech, kdo se podíleli na práci "akčních výbor" i těch, kdo zakládali iniciativu ČT - věc veřejná"?
Do pořadu by musel zapadnout i mobil exředitele D.Chmelíčka - po publikaci by asi v ČT nezůstal skoro nikdo, protože všichni někam telefonovali a snažili se ovlivnit své pozice.
Konec konců pan exředitel Chmelíček se na střet chystal od poloviny srpna, což lze doložit vozovou hradbou nasmlouvaných pořadů na rok 2001 (jména aktérů pak naleznete u všech iniciativ a vzpour po jeho odvolání).
Jak přituhovalo instaloval Radu poradců a domníval se, že ho tato mediální esa uhájí před slabší mediální radou.
Co asi poradila Jiřina Bohdalová a pan Smoljak, to si netroufám odhadnout. Profesor medicíny byl přítomen patrně proto, kdyby se někomu udělalo zle.
Když dnes čtu v signatářích jakési výzvy prof. Pavka (jakoby nestačilo, že byl zvolen do dozorčí rady Komerční Banky) (osobně by mne zajímalo, jak by se na to tvářil, kdybych mu přišel říkat nějaká moudra, jak řídit kliniku) nebo Václava Hudečka, dělá si mi nevolno a raději telefonuji Petru Cibulkovi, abychom se zase sešli na kafe.
