Přesune se nyní balkánský konflikt z Kosova do okolních zemí?
Tento článek Tima Judaha, autora knihy The Serbs: History, Myth and the Destruction of Yugoslavia (Yale University Press) vyšel v neděli 13. června v týdeníku Observer.
Bývalá Jugoslávie je jako skládanka a západní političtí představitelé se v posledních letech snaží vytvářet mír postupně, na jednotlivých jejích kusech. Zatím ještě nevznikl souvislý celek. Nejhorší je, že přestože nyní byly vyslány do Kosova desetitisíce vojáků, nikdo nemůže zaručit, že konflikt nevzplane někde jinde.
Během nadcházejících měsíců dojde jistě v Kosovu k celé řadě krizí. Bude existovat otázka Rusů a otázka budoucnosti kosovských Srbů. Vláda v Bělehradě se bude neustále pokoušet prosazovat nad Kosovem svou suverenitu. Otázka budoucnosti Kosovské osvobozenecké armády také asi povede k problémům. Dohoda z Rambouillet požadovala odzbrojení KLA, nynější dohoda, kterou přijala Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek, hovoří jen o "demilitarizaci" KLA. Nikdo neví, co to znamená.
KLA má v úmyslu proměnit se v místní policii, ale je otázka, zda budoucí správa OSN nad Kosovem by byla ochotna něco takového povolit. Policie je přirozeně velmi důležitá, protože ve všech bývalých jugoslávských republikách si ozbrojená policie udržela moc a tedy i etnickou nadvládu. V Bosně, navzdory nejlepšímu úsilí mezinárodního společenství, ovládají policii ve všech třech částech bývalé republiky jednotlivé převládající etnické skupiny. To znamená, že uprchlíci z opačné etnické skupiny nepovažují za bezpečné se vrátit do oblasti, kde vládne policie z jiné etnické skupiny. Mimo jiné právě proto bude muset Bosna zůstat alespoň celou jednu generaci mezinárodním protektorátem.
Samotné Srbsko zůstává neobyčejně nestabilní. Léta se už předpovídá, že se Miloševičův režim rozpadne jako domek z karet, až přijde konec. Problém je, že nikdo neví, kdy to bude. Jiný problém je, že není jasné, zda by alternativa k Miloševičovi byla lepší. V současnosti podporuje srbskou vládu Vojislav Šešelj, extrémní nacionalista, který je náměstkem premiéra. Přísahal, že ve chvíli, kdy vojska NATO vstoupí do Kosova, rezignuje na svou vládní funkci. Pokud tuto hrozbu vykoná, mohl by v Srbsku vyvolat volby. Miloševič není v Srbsku populární, ale s výjimkou Šešelje jsou opoziční politikové ještě méně populární. Hlavním důvodem je to, že se navzájem nenávidí víc, než nenávidí Miloševiče.
Miloševič je chytrý manipulátor. Možná rozhodne, že lépe než muset čelit nepříjemným volbám, by bylo pro něj výhodnější otevřít novou válečnou frontu. Desetitisíce vojáků byly nyní uvolněny z Kosova, a tak Miloševičovi nic nebrání, aby jim nařídil svrhnout pro něho nepříjemnou prozápadní vládu v Černé Hoře. Pokud se o to pokusí, není vyloučeno, že černohorská vláda požádá Západ o pomoc - což by znamenalo, že se Západ octne v novém konfliktu.
Makedonie zůstává také hluboce nestabilní. Čtvrtina obyvatelstva Makedonie jsou etničtí Albánci a ostatní většina jsou Slované, sympatizující se Srby. Obě komunity jsou zděšeny mírou násilí, která za poslední tři měsíce postihla Kosovo, a proto ani jedna strana neučinila v poslední době nic provokativního. To ovšem není zárukou, že nějaký nacionalistický politik nepřivede lidi slepě na okraj této propasti.
V minulých dnech hovoří západní vedoucí představitelé o takzvaném Marshallově plánu pro celý Balkán. Srbsko, samozřejmě, z něho bude vyloučeno, dokud se nezbaví Miloševiče. Chorvati pomýšlejí na to, jak by mohli tohoto Marshallova plánu využít pro sebe.
V srbnu 1995 očistila obrovská chorvatská ofenzíva republiku od skoro všech příslušníků tamější srbské menšiny. Málokteří Srbové se vrátili do Chorvatska a toto je zdrojem rekriminací vůči Západu: Srbové Západu vyčítají, že o srbské uprchlíky neprojevuje zájem. NATO neplánuje vrátit srbské uprchlíky do Chorvatska silou, a tak je "etnicky očištěné" Chorvatsko dosud stabilní.
Jenže je to velmi nepevná stabilita. Mezinárodní sdělovací prostředky léta Chorvatsko ignorují. Země nyní projevuje znepokojující charakteristiky autoritářské balkánské banánové republiky, které vládne prezident, který prý má pokročilou rakovinu.
V posledních dvou týdnech otřásl Chorvatskem bizarní skandál, kdy byl zatčen Miroslav Separovič, bývalý šéf rozvědky, za podezření, že prozradil deniku Nacional tajný špionážní dokument, jehož obsahem bylo, jak zmanipulovat výsledky chorvatské fotbalové ligy. Chorvatská zpravodajská služba prý zabránila tomu, aby fotbalový tým z města Rijeka vyhrál národní fotbalovou ligu, a první místo dala oblíbenému družstvu prezidenta Tudjmana, Chorvatsko Záhřeb.
Usuzuje se, že jestliže není dovoleno, aby vyhrál fotbal tým z opozičního města, politické opozici v žádném případě nebude dovoleno, aby vyhrála nadcházející volby. Pokud dospěje chorvatská opozice k závěru, že budou volby zfalšované, země by se lehce mohla stát obětí nepokojů.
