Korespondence s Janou Dědečkovou:
O klientelismu v ČT i v Radě ČT
Václav Erben prosazuje v Radě zájmy Petry Buzkové, dcery své družky
Vážený pane Čulíku,
nechci zneužívat pohostinství Britských listů, ale napsal jsem
email člence Rady ČT, paní Janě Dědečkové, a dnes jsem od ní
dostal odpověď, v níž mne žádá, abych text dopisu i její odpověď
zvážil k nabídnutí právě Vám. Kdybych to neudělal, vystavil bych
se v očích paní Dědečkové podezření, že své názory nejsem ochoten
v dnešní poněkud hysterické době prezentovat veřejně. A to bych
rozhodně nechtěl.
S pozdravem
Jiří Svoboda, režisér
Vážená paní Dědečková,
nemá smysl abych tajil, že jsem byl ke složení mediálních rad
vždy kritický. Tím spíš, že jsem některé jejich členy z minulosti
znal - z Vaší Rady p. Václava Erbena (ještě jako ředitele
nakladatelství, později místopředsedu ZO KSČ na Barrnadově a
aspiranta na funkci uměleckého ředitele FSB) a p. J.Kratochvíla
(jako asistenta ředitele a později vedoucího hereckého oddělení
tamtéž). Rovněž Vám nebudu tajit, že mně připadala volba p.
Jiřího Hodače (kterého osobně neznám) jako ukvapená a
napadnutelná především pro její chvat. Všichni totiž očekávají,
že takový výběr musí trvat přinejmenším měsíc (včera jsem slyšel
ve Sněmovně, že dokonce 6 měsíců).
To jsou krásné teorie - každý,
kdo zdejší prostředí jen trochu zná, ví, že je zejména v oblasti
televize výběr opravdu velmi úzký. Proto mě pobavilo, když jsem
si v některých denících přečetl názor bývalé spolupracovnice pana
J.Hodače z BBC pod shodně působivým titulkem o majiteli
řidičského průkazu, který by chtěl pilotovat Concorde - jistě si
tato úvaha zasloužila alespoň skromný komentář, že podle
kritérií, které uvedla místních poměrů neznalá autorka, by Česká
televize do dnešního dne žádného ředitele neměla, neboť je
nesplňoval ani pan I.Mathé, natož p.J.Puchalský nebo
p.D.Chmelíček, kteří, obrazně řečeno, v době, kdy byli jmenováni
řediteli ČT ještě neměli ani ten "řidičský průkaz".
ČT je moloch - pozůstatek bývalého režimu co do objemu kapacit
stavěný na vysílání v ČSSR a to v kapacitě 52 TV inscenací s
dotáčkami, dvou 13ti dílných seriálů a 20ti dalších inscenací,
které připravovaly Redakce pro děti a mládež a Zábava. Kolik činí
dnešní produkce původní tvorby? Pětinu? Čtvrtinu? Nepočítám
samozřejmě v objemu finančních nákladů, které mnohonásobně
vzrostly, nýbrž v objemu minut programu v oblasti hrané tvorby.
Výroba programů je přitom, jak jistě víte lépe, než já, v
nezanedbatelné části realizována na klíč externími produkčními
společnostmi. Při nepochybném snížení objemu byl k původní, už
tak monstrózní budově, přistavěn za ředitele I.Mathé ještě
tzv. "rohlík", plný kanceláří. Většina zaměstnanců žije v pohodě
tempa a nasazení bývalého režimu. O kvalifikovanosti dramaturgie
bych Vám mohl vyprávět. Bezostyšný klientelismus a systém
protislužeb, který se v této oblasti provozuje dnes, se na konci
80tých let, za vedení redakce Dr.O.Janotou, provozovat nemohl.
O to šlo možná na samém počátku současné krize, kdy Rada ČT
odvolala řed.D.Chmelíčka a iniciativa "ČT - věc veřejná" vydala
ultimativní prohlášení, ve kterém vyjádřila s tímto krokem
nesouhlas. Výčet zakladatelů iniciativy je v duchu úsloví "qui
bono" lehce dešifrovatelný. Vzhledem k tomu, že jste neschválili
rozpočet, nejsou schváleny ani výrobní úkoly a naslibovaný status
quo je ohrožen.
Postupně se tento problém stal ovšem problémem zástupným a každý,
kdo si dá tu práci a přečte si fakta, shromážděná třeba na
internetu, to musí ne-li vědět, tedy alespoň tušit. Ale tam, kde
jsou k mání divadelní exaltace, falešné sebeprojekce, slzy v
očích a písně na rtech, tam o fakta nikdo nestojí.
Současná situace má velmi různé historické asociace. I když každé
přirovnání nakonec kulhá, připomněla mi ČSSD (tím, jak
místopředseda vlády p. Špidla masíroval poslance svého klubu, aby
přijali jednostranné usnesení s výzvou k rezignaci J.Hodače)
chování představitelů své předchůdkyně v době ledna a února 1948
(oportunismus zdůvodněný ohledem na rizika vyostření
vnitropolitického napětí). Spodním snadno postřehnutelným tónem
je ovšem i politikaření a chytračení - viděl jsem pana
místopředsedu Špidlu, jak se chtěl snaživě přičinit na
demonstraci na Václavském náměstí s tristním dojmem a výsledkem.
Část ČSSD, vystrašená výsledky podzimních voleb, se pokouší
zvrátit vývoj volebních preferencí a zároveň i nějak vyřešit
nepříjmené schizma, které ji čeká po dubnovém sjezdu - novému
vedoucímu tandemu Špidla-Gros zůstane jako tříska pod nehty
nezkrotný Zeman jako premiér. Tato představa je straší. Proto,
podle mého odhadu (tiše v této iluzi živení Hradem a patrně i
některými politiky 4koalice) chtějí "korunní princové" M.Zemana
rasantně oslabit, případně riskovat podporu menšinové vlády
4koalicí a vrátit se tak ke stavu po volbách 1998 a k projektu,
který podporoval pan prezident (neuskutečnil se jen díky tvrdému
odporu J.Rumla, který si další vývoj nedokázal dopočítat). Ve hře
je jistě i projekt z prosince 1997 s tzv. "vládou odborníků". A v
rezervě mimořádné volby. Příští pouliční shromáždění, pokud se
iniciátorům podaří udržet emocionální tenzi, bude určitě převážně
právě o tom. A ČSSD je nyní klíčem dalšího vývoje.
Rada ČT je nyní postavena do nelehké role mouřenína, který má
vykonat práci a odejít. Pan V.Erben to nepochybně udělá a splní
pokyny dcery své družky, paní místopředsedkyně Buzkové (takový
drobný nepotismus, o kterém se z nějakých důvodů nesluší psát -
ale jakou jinou shodou kosmických náhod by se p.Erben dostal hned
do dvou posledních Rad). I zbylí páni Radní za ČSSD jistě srazí
kufry a splní přání svého poslaneckého klubu, než odejdou ke
dveřím dalších far...
Ale je to tak dobře? Má být dáno za pravdu představě, že všechno
řídí jen politická účelovost?
Vlastně Vám chci jen napsat, že jsem si přečetl Vaše prohlášení v
Britských listech a držím Vám palce. Mně se to ale snadno radí,
když jsem mimo. A tak Vám radši nic neradím. Viděl jsem Vás ale v
TV v "garážích" tváří v tvář psychóze zášti a Vaše odvaha ve mně
vzbuzovala respekt.
S pozdravem
Jiří Svoboda, režisér
V Praze 6. ledna 2001
Odpověď Jany Dědečkové:
Vážený pane Svobodo,
děkuji Vám za podporu, které si velice vážím.Musím se Vám
přiznat, že sedět v jednom orgánu s lidmi jako je Kratochvíl a
Erben, bylo pro mě to nejtěžší, co jsem za dobu svého funkčního
období musela překonávat. Právě v jednání těchto dvou lidí jsem
se setkávala s pozůstatky dřívějších dob.
Neúcta k člověku,
osobní zájmy , názorová nepevnost, lenost a držení se funkce,
nikoli pro to, aby něco měnili, ale proto, aby si svou
neschopnost nahradili pocitem důležitosti.
Byli tvrdě proti
veřejným zasedáním, protože to by odhalilo jejich přezírání
občany a nebo by jim dalo více práce své pravé názory skrývat.
Takto se mohli bezostyšně vyjadřovat o lidech, kteří posílali
radě své stížnosti jako o grafomanech a psychopatech.
Za necelý
měsíc bude rada ze svých funkcí odvolána. Na jednu stranu jsem
tomu ráda, protože s těmito lidmi již nebudu mít nic společného.
Na druhou stranu mě mrzí, že ČT se neposune vpřed a přetrvá v ní
prostředí založené na klientelismu, nikoli na konkurenci.
Pane Svobodo, vždy jsem si vážila Vašich postojů . Prosím Vás v
tuto chvíli zvažte možnost zveřejnění Vašeho dopisu , třeba na
Britských listech, současně s mou odpovědí.
S pozdravem
JD
7.1.2001
